Čeští vědci naučili drony spolupracovat. Nová technologie se hodí pro vyhledávání lidí i k obraně

„Právě se nám tady vznesla skupina dvaceti dronů, na kterých testujeme principy a algoritmy pro plánování pohybu formace,“ ukazuje v areálu učebního střediska v Temešváru na Písecku robotik z ČVUT v Praze Tomáš Báča.

Drony vytvořily formaci, která připomíná hejno ptáků. „Hejna ptáků, ryb, roje hmyzu a vůbec zvířata se umí velmi dobře organizovat a my se snažíme, abychom s drony dokázali to samé. Chceme, aby drony nemusely vzájemně komunikovat pomocí rádia, aby se vzájemně viděly, rozpoznaly a udržely formaci, ve které například mohou něco hledat, i v případě, že nám někdo naruší komunikaci,“ popisuje Tomáš Báča.

Skupina dronů takto podle něj například může vyhledávat ztracené osoby v lese, ale možností je daleko víc. „Dnes již pracujeme na tom, že skupina dronů dokáže autonomně, samostatně, bez zásahu člověka vyhledávat malé radioaktivní zdroje. Jako když byl nedávno v Austrálii velký problém s nalezením malého kousku cesia-137,“ připomíná robotik.

Čtěte také

Život srnčat může na louce zachránit lovecký pes nebo i dron s termokamerou

Výhodou této technologie je, že po spuštění dronů už nepotřebuje další ovládání. „Na rozdíl třeba od běžné helikoptéry, kde musí sedět kvalifikovaný pilot, v našem případě stačí jeden pilot na celou skupinu. Drony mají kamery se širokoúhlými objektivy, díky kterým se vzájemně vidí. Na palubě dronu máme počítač s programem, který je schopný zpracovávat obraz z té kamery a najít sousední drony v roji,“ upřesňuje Tomáš Báča.

„Také si můžeme představit využití dronů na bojišti, například pro obranu proti nepřátelským dronům. Zde samozřejmě také chceme minimalizovat množství lidí, kteří se přímo na bojišti vyskytují. V tomto případě je autonomní řešení na místě,“ dodává.

Drony se už v minulosti používaly při monitoringu kůrovce, umožnily ale jenom pohled na lesy z výšky. Nové metody jdou dál. „Dron letí nad lesem a prokáže dopočítat, že některé stromy začínají schnout, ještě než to zachytí lidské oko. Pak se vypustí menší dron, který se spustí pod koruny stromů a dokáže v podstatě očichat každý kmen. Po vyhodnocení nasbíraných dat jsme schopni určit, kolik dírek kůrovec zanechal v kmeni. A drony samozřejmě vydrží v terénu daleko déle,“ líčí studentka ČVUT v Praze Tereza Uhrová.

V budoucnu se vědecký tým bude snažit zlepšit schopnost vnímání dronů na větší vzdálenost.