Českokrumlovské podzemí ve skutečnosti podzemím vůbec nebylo

Krumlovský zámek je po Pražském hradu druhý největší v republice. A je s podivem, jak dokázali stavitelé dostat tuto obrovskou stavbu na poměrně úzký skalní ostroh nad řekou Vltavou. Využili k tomu původní hradby, k nimž přistavěli až čtyři metry silné zdi. Ty pak posloužily jako základy pro rozšíření celé stavby.

Současné českokrumlovské podzemí bylo původně volným prostorem, kde se dříve nacházel vstup do hradu. V polovině 15. století už hrad svojí kapacitou nedostačoval a bylo třeba jej rozšířit. A protože byl posazen na dlouhý úzký skalní hřbet, museli tehdejší stavitelé klenebními oblouky vyrovnat terén do výšky přibližně čtyř pater, aby se dostali na úroveň třetího nádvoří, a mohli začít stavět budovy. A tím vznikly sklepy, které mají čtyři podzemní patra. Je to vlastně takový sklepní labyrint.

Kastelán Pavel Slavko v podzemí Václavských sklepů|foto: Zdeněk Zajíček

V monumentálních prostorách byl údajně dvakrát vězněn český král Václav IV. Od toho se odvozuje i jejich název - Václavské sklepy. Václav IV. byl zprvu aktivním panovníkem. Postupně ale začal upřednostňovat spíše zábavu, lovy a pitky před panovnickými povinnostmi. Dostal se kvůli tomu i do sporu s arcibiskupem a šlechtou. Z krumlovského vězení ho vysvobodil až jeho bratr Jan Zhořelecký. Několik let nato ale vznikla proti králi koalice i v německé říši, což vyvrcholilo jeho sesazením z německého trůnu.

Ve sklepeních můžete zhlédnout stálou expozici Agentury Českého keramického designu. Instalace soch a kreseb v goticko-renesančních prostorách vyvolává dojem korza městem pod městem.