Cech kamnářů České republiky má svou experimentální laboratoř
Během naší první letošní cesty za teplem jsme navštívili jakousi experimentální laboratoř v sídle Cechu kamnářů České republiky na pražském Jarově. Kromě ní tady v budově Střední odborné školy stavební a zahradnické mají kamnáři své kanceláře a učebny.
Dozvěděli jsme se, že tato zatím jen stroze zařízená místnost bude už brzy sloužit testování nových technologií a řemeslných postupů. Právě rozvoj a modernizace prastarého kamnářského řemesla je tím, co leží na srdci prezidentovi cechu Pavlu Ryndovi.
Ten pochází z takzvané staré kamnářské školy. Jeho specialitou byla dlouhá léta historická kachlová kamna, ale v současnosti podporuje snahu celého cechu a v něm sdružených odborníků o propojení tradičního řemesla s moderními technologiemi.
Úřední šiml se nevyhne ani kamnářství
Nejtěžším úkolem současných kamnářů není zvládnutí řemesla, výuka nových generací odborníků nebo implementace nejnovějších technologií, ale prosté zkrocení úředního šimla. Příkladem mohou být nanejvýš zdlouhavé diskuse s ministerstvem průmyslu a obchodu o konečné podobě prováděcí vyhlášky novelizovaného zákona 406/2000 sb., který mimo jiné deleguje možnost připojit topidlo na tuhá paliva (tedy i prostá kamna zakoupená třeba v běžném marketu) pouze na držitele živnostenského oprávnění v oboru kamnářství. Podle některých kamnářů je problém v tom, že úředníci o řemesle vlastně skoro nic neví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
