Cech kamnářů České republiky má svou experimentální laboratoř

Cech kamnářů má ve Střední odborné škole stavební a zahradnické na pražském Jarově své učebny a kanceláře

Během naší první letošní cesty za teplem jsme navštívili jakousi experimentální laboratoř v sídle Cechu kamnářů České republiky na pražském Jarově. Kromě ní tady v budově Střední odborné školy stavební a zahradnické mají kamnáři své kanceláře a učebny.

Dozvěděli jsme se, že tato zatím jen stroze zařízená místnost bude už brzy sloužit testování nových technologií a řemeslných postupů. Právě rozvoj a modernizace prastarého kamnářského řemesla je tím, co leží na srdci prezidentovi cechu Pavlu Ryndovi.

Ten pochází z takzvané staré kamnářské školy. Jeho specialitou byla dlouhá léta historická kachlová kamna, ale v současnosti podporuje snahu celého cechu a v něm sdružených odborníků o propojení tradičního řemesla s moderními technologiemi.

Úřední šiml se nevyhne ani kamnářství
Nejtěžším úkolem současných kamnářů není zvládnutí řemesla, výuka nových generací odborníků nebo implementace nejnovějších technologií, ale prosté zkrocení úředního šimla. Příkladem mohou být nanejvýš zdlouhavé diskuse s ministerstvem průmyslu a obchodu o konečné podobě prováděcí vyhlášky novelizovaného zákona 406/2000 sb., který mimo jiné deleguje možnost připojit topidlo na tuhá paliva (tedy i prostá kamna zakoupená třeba v běžném marketu) pouze na držitele živnostenského oprávnění v oboru kamnářství. Podle některých kamnářů je problém v tom, že úředníci o řemesle vlastně skoro nic neví.