Bázlivý pes je na převýchovu horší než agresor, říká Rudolf Desenský

6. říjen 2016

Máme rádi zvířata

Převychovává problémové psy a radí jejich majitelům, jak se s nimi správně domluvit. Psí psycholog Rudolf Desenský žil dlouhá léta na Vysočině. V polovině letošního roku ale nečekaně přišla výpověď z nájmu a jeho novým domovem se stala Drhovle na Písecku.

„Prostředí je tu hezké, daleko od lidí, nikoho nerušíme a ani nikdo neruší nás, což je značka ideál pro ty psy, které tu mám,“ libuje si Rudolf Desenský.

Specializuje na velká a obří plemena. Jeho svěřenci jsou nejčastěji psi vážící od padesáti kilogramů výš, kterých se útulky bojí. Rudolf Desenský je ale napravuje a vrací zpátky do života. „Já tady pracuji s opravdu zlými psy, kteří poslali vlastní členy rodiny na ARO nebo na chirurgii,“ dodává psí psycholog.

Je známý především tím, že psy kouše a vrčí na ně. Dnes už prý ale tyto techniky používá jen výjimečně. „To je naprosto extrémní způsob komunikace se psem. Většina mých psů ani nepoznala, že něco takového umím. Nedá se to aplikovat na všechny, protože by se báli,“ popisuje Rudolf Desenský a důrazně nedoporučuje komukoliv něco podobného zkoušet.

Agrese u psů vychází podle něj z devadesáti procent ze strachu. Nejhorší domluva je prý se psy bázlivými. „Agresora mám pod kontrolou za pár odpolední, ale u bázlivého psa to trvá měsíce, někdy i roky,“ vysvětluje Rudolf Desenský.

Čtěte také

Češi jsou národem nezodpovědných pejskařů, říká provozovatel útulku

Vzpomíná i na svůj nejtěžší případ. Byla jím bázlivá fenka československého vlčáka. Trvalo dlouhé čtyři roky, než psímu psychologovi začala důvěřovat a pustila ho k sobě: „Když zjistila, že umím manipulovat se psy, tak si vytvořila ještě větší bariéru a trvalo dlouhou dobu, než jsem se jí dostal na kobylku.“

Každý pes potřebuje individuální přístup. Ten se liší také plemeno od plemene. Nejtěžší je podle Rudolfa Desenského domluva s takzvaně primitivními plemeny. „Jsou to například akita inu, středoasiaté, kavkazský ovčák, taková ta přírodnější plemena, která ještě uvažují hodně postaru,“ doplňuje psí psycholog.

A co si Rudolf Desenský myslí o výchovných pomůckách jako jsou elektrické nebo stahovací obojky? Jak tento psí psycholog vzpomíná na své začátky? Jaké nejhorší zranění mu pes způsobil? Odpovědi uslyšíte v pořadu Máme rádi zvířata.

autor: Jana Urbanová

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Pes by neměl spát v posteli a jíst z talíře. Rozmazlování se vymstí, varuje majitel psí školy

Výcviku psů se věnuje už přes 13 let, začínal jako chovatel, teď provozuje psí školu a radí majitelům s výchovou. Učí bez křiku, elektrických impulzů i stahovacích obojků.

Přehrát
Jsou to miláčkové, kteří ohlídají děti i před návštěvou, říká chovatelka o argentinských dogách

V domovské Argentině se tito psi využívají na lov divočáků a pum. U nás plemeno argentinská doga jako lovecké vedené není, ale pořizovat by si ho měli spíš aktivní lidé.

Přehrát
Německá doga je přátelská, stačí jí gauč a procházky, ale majitel nesmí být cholerik

Je to obří plemeno, tudíž by majitel měl mít adekvátní sílu, aby psa zvládl. Tak mluví o chovu německých dog veterinář Milan Štourač. „K výchově je síla potřeba,“ říká.

Přehrát