Antonín Pelíšek: Nebezpečná příroda

Mimo padající větve nás ohrožuje zatoulaný vlk nebo medvěd, v lepším případě poštípá bodavý hmyz.

Mezi neustálým varováním před klíšťaty mě zaujala zpráva jedné zdravotní pojišťovny s názvem Bodavý hmyz útočí. Popisovala, kolik milionů korun stojí ročně náš stát ošetření lidí poštípaných od vos a komárů.

A co další živočichové! Nedávno mi po přečtení svodky českobudějovických strážníků došlo, že zřejmě žiju v džungli. Článek nesl nadpis Hromadný výskyt užovek v Nemanicích.

Ačkoliv končil sdělením, že na jisté zahradě se vyskytly pouhé dvě užovky, klidu mi to nepřidalo. Zvláště, když musí strážníci podle svých slov neustále zasahovat u ježků a netopýrů potulujících se ve městě.

Na první pohled to prostě vypadá, že nám všechna ta divoká zvířata vyhlásila válku. Nic nepomůže, že se nebezpečný medvěd z Beskyd odstěhoval neznámo kam, že americká puma byl ve skutečnosti černý kocour, nebo že počet hmyzem pobodaných lidí dlouhodobě klesá.

A zřejmě je i méně hmyzu obecně. Což mimo jiné dokazují skla u našich aut. Také jste si všimli, že už je neznečišťují rozmáčklá tělíčka mušek a vos? Takže, nevěšme hlavy, zdá se, že v přírodě už nebude třeba se tolik bát.