Zmrtvýchvstání českokrumlovských klášterů trvalo mnoho let. Dnes jsou opět přístupné
Historický komplex tří klášterů - minoritského, kláštera klarisek a kláštera bekyň, tvoří prakticky třetinu českokrumlovského starého města. Po letech, kdy město do oprav areálu investovalo desítky milionů korun, získalo třísetmilionovou dotaci z takzvaného Integrovaného operačního programu. Ovšem cesta od získání dotace až po otevření bran návštěvníkům trvala devět let.
Dnes už se lidé do klášterního areálu podívat mohou. Ať už poprvé, nebo po letech, kdy budou srovnávat, co tu bývalo dříve.
Konvent řádu klarisek byl zrušen v roce 1782 za panování císaře Josefa II. v rámci josefinských reforem. Klášter minoritů pak násilně zrušili komunisté v roce 1950. Kláštery postupně sloužily různým účelům - jako vojenská škola, jako bydlení pro úředníky panského dvora, jako skladiště a sociální byty. To vše bez zásadních investic, což se nakonec projevilo nejen oprýskanými omítkami, ale dezolátním stavem celého areálu a dřevomorkou v trámových konstrukcích.
„Velkou kuriozitou je, že díky dřevomorce se tu jeden dělník propadl do stropu, který měl výšku šedesát centimetrů. Díky tomu se odhalily gotické trámy z doby Karla IV., o kterých neměl nikdo tušení,“ říká starosta Českého Krumlova za ČSSD Dalibor Carda.
Český Krumlov investoval za posledních 20 let do oprav areálu ze svého desítky milionů korun. Nejprve 30 na záchranu konventu bekyň, kde nyní sídlí Střední umělecko-průmyslová škola Svaté Anežky České. Pak zhruba 20nmilionů investovala dceřiná společnost města Českokrumlovský rozvojový fond do záchrany krovů nad Klariskami.
Klášter otevřít veřejnosti na 5 let
Ale stále to bylo málo. Nakonec získalo město dotaci na revitalizaci, tedy na znovuoživení klášterů z Integrovaného operačního programu ve výši takřka 330 milionů korun. Dotace měla ale své podmínky. Prvních pět let provozu se musí klášter otevřít veřejnosti, ale nesmí vydělávat žádným podnikatelským záměrem.
Areál má kvůli tomu za sebou první úspěchy a také první několikamilionové ztráty, které zatím hradí městský rozpočet. V současné době mu běží druhý rok ostrého provozu s návštěvníky, kteří si kromě prohlídky historických expozic, výstav a koncertů mohou vyzkoušet různé věci, například psaní husím brkem nebo tvorbu keramiky.
„Hrnčírna v klášterech funguje na tom principu, že si návštěvníci mohou zadarmo zkusit buď vytočit, nebo vymodelovat něco z keramického nebo hrnčířského řemesla a my jim to zadarmo vypálíme,“ vysvětluje keramik Karel Dvořák. Ale nejde jen o keramiku. Vyzkoušet si můžete i jiná řemesla, historické kostýmy nebo prostě zažít návrat do historie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Je to věc, která se určitě stane, říká šéfka sociálních demokratů Maláčová k jednáním s komunisty
-
EU se chce vrátit na špičku pomocí tří D. ‚Není možné honit tolik zajíců najednou,‘ hodnotí ekonomka
-
Česko se postojem k Izraeli stává outsiderem, varuje exdiplomatka. ‚Jsme jen vyvážení,‘ říká náměstek
-
Covid přišel dříve, přibývá hospitalizovaných, ale průběh zatím není tak závažný, říká Prymula