Ze dna ostravské šachty až na okraj viditelného vesmíru
Lze ze dna studně, komínu nebo těžební jámy, pozorovat hvězdy na denní obloze? Tuto teorii zmiňuje už Aristoteles. Ovšem v tomto případě se jeden z nejvýznamnějších řeckých filozofů a přírodovědců mýlí. Stačí se dostat do továrního komínu či těžební jámy třeba v Ostravě.
Jejich stěny odstíní okolní rozptýlené sluneční světlo, v průzoru ale pořád uvidíte jen velmi světlou oblohu. Žádnou hvězdičku. Zkuste se podívat na oblohu skrz dlouhou trubku od vysavače.
Teoreticky to možné je, ale samozřejmě jen teoreticky. Když budeme v rovině sci-fi a měli byste k dispozici komín o výšce alespoň několik desítek kilometrů, který by se skutečně stal „průzorem“ do temnoty vesmíru, tak v tom případě se naskýtá otázka, zda lze vůbec při pohledu vzhůru zahlédnout jakoukoli okem viditelnou hvězdu. Pravděpodobně nikoli. Dokonce i na temném nebi najdete nanejvýš dva a půl tisíce stálic, na spočítání těch jasných vám pak budou stačit prsty obou rukou. V našich zeměpisných šířkách se přitom ani jedna z nich nedostane do těsné blízkosti zenitu, kam samozřejmě míří většina vertikálních staveb.
Jinak řečeno, ze dna studně, komínu nebo šachty hvězdy neuvidíte ani ve dne, ani v noci. V Ostravě se za nimi ale můžete vydat do Krásného Pole, které se nachází na západním okraji města. Polohu planetária označuje 38 metrů vysoká věž zakončená astronomickou kopulí, familiárně označovaná jako pylon. Původně se z jejího vrcholu měla provádět triangulační měření pro celou Ostravu, nepříznivé atmosférické podmínky ji ale odsoudily do podoby občas využívané školní pomůcky.
Čtěte také
Věž vyrobená z nemagnetických materiálů, však dodnes zůstává zajímavou dominantou vystupující nad okolní les. V jejím sousedství vzniklo v roce 1980 planetárium s hvězdárnou jako pracoviště Báňské měřičské základny, dnes součást Hornicko-geologické fakulty, VŠB – Technické univerzity Ostrava. Trochu netradiční spojení vysoké školy a populárně-vzdělávacího zařízení však skýtá neuvěřitelné možnosti k propagaci astronomie. Vždyť planety i meziplanetární hmotu studují geologové, složení molekulárních mračen chemici, vznik a vývoj vesmíru fyzikové a kdysi vysmívané hledání mimozemských civilizací je seriózní doménou exobiologů.
Že jste se ocitli na správném místě, je patrné hned na první pohled. Skrz prosklený portál vstupní haly můžete obdivovat modely kosmických raket, Hubblova dalekohledu nebo některých těles Sluneční soustavy.
Čtěte také
Vstoupíte-li dovnitř, najdete v přízemí velký přednáškový sál, točité schodiště vás pak dovede do sférického kina. Pod kopuli o průměru 13 metrů se až stovka návštěvníků podívá na úžasně věrný model vesmíru. Vykresluje ho hybridní planetárium sestavené z analogového projektoru hvězdné oblohy při pohledu z planety Země a série digitálních projektorů, které dokáží „létat“ kosmickým prostorem kam se vám zamane. Třeba až na konec vesmíru – ať už si pod tímto označením představíte cokoli.
Další schodiště vede k jedné ze dvou astronomických kopulí, ve kterých ukazují jak objekty blízkého, tak vzdáleného vesmíru. Jistě, světelné znečištění vytvářené nedalekou Ostravou je skutečně značné, ale přesto je na co se dívat.
Ve dne je to Slunce s dalekohledem vybaveným speciálním H-alfa filtrem umožňujícím sledovat záření o vlnové délce 656 nanometrů, v noci pak vše ostatní s pomocí zrcadlového dalekohledu o průměru objektivu 355 milimetrů.
Víte, že…
- Krátce po poledni 6. května 2000 byl na denní obloze několika tisíci lidmi z velké části střední Evropy sledován jasný meteor. Původní, zhruba dvoutunové těleso, přiletělo z oblasti mezi Marsem a Jupiterem, zhruba stovka kamenných meteoritů (chondritů) pak dopadla v okolí obce Morávka v Moravskoslezských Beskydech. Další čekají na svůj objev.
- Jiný meteorit byl 3. července 1925 objeven při těžbě cihlářské hlíny na severním svahu Kylešovického kopce. Celkem čtyři železné meteority měly hmotnost 14 kg, později k nim přibyly další tři exempláře, takže hmotnost nálezu přesáhla 21 kg. Největší exemplář je nyní uložen ve Slezském muzeu v Opavě, další v Národním muzeu v Praze.
- Od roku 2000 do 2014 byl používán název Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, podle opavského rodáka Johanna Palisy. Johann Palisa (1848–1925) se věnoval hledání menších kamenných těles – planetek, o kterých bylo známo, že se vyskytují v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. První těleso se mu podařilo nalézt 18. března 1874, později chytře pojmenované (136) Austria. Nakonec jich nalezl 122.
Planetárium Ostrava však nabízí mnohem víc. Procházet se místními chodbami a učebnami je jako dobrodružná cesta Indiana Jonese chrámem vědy a umění. Ve všech patrech narazíte na nejrůznější interaktivní exponáty – třeba model gravitačního pole černé díry nebo tornáda, stejně jako mlžnou komoru zviditelňující stopy náhodně prolétajících subatomárních částic.
Určitě si také prohlédněte sbírku několika desítek různých druhů meteoritů, včetně jednoho exempláře „s rodokmenem“, který se v roce 2000 zřítil jen pár desítek kilometrů odtud.
Související
-
Vesmírný odkaz krásných, bezstarostných časů v Pardubicích
V kopuli nedaleko centra Pardubic, se otiskl duch skutečného „Járy Cimrmana“. Jeho jméno bylo baron Artur Kraus.
-
Kravíhorský stroj na zázraky. Kosmické modely se těší velkému zájmu
Výstavy obřích nafukovacích kosmických modelů vzbuzují obrovský zájem. Měsíc, Mars, Země nebo Slunce. Na Kraví hoře kouzlí vskutku magickou atmosféru. A to je jen začátek.
-
V ostravském Muzeu potravin a zemědělských strojů si vyzkoušíte interaktivní regál s jídlem
Muzeum potravin a zemědělských strojů připomíná, že i Severní Morava a Slezsko jsou zemědělskými oblastmi s dlouhou tradicí potravinářské výroby i zemědělské techniky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
