Po planetární stezce Uherským Brodem. U Jupitera se nachází dva chronometry, u Saturnu digitální planetárium
Ať už do Uherského Brodu přijedete vlakem nebo autobusem, začne vaše cesta na místní hvězdárnu v centru Sluneční soustavy. Dokonce i osobní automobil zde zaparkujete.
Hned vedle nádraží totiž najdete model naší denní hvězdy a v měřítku 1 : 2 500 000 000 pak umístěné jednotlivé planety. Zatímco Merkur, Venuše, Země i Mars jsou v takovém případě nedaleko, v podstatě na jedné ulici, za dalšími si musíte popojít. Procházka to ale nebude dlouhá, navíc ji lemují jiné astronomické zajímavosti.
Poblíž Jupiteru najdete budovu radnice, kde se nachází hned dva unikátní astronomické chronometry. Věž byla dostavěna v roce 1715, avšak současné hodiny byly na instalovány v roce 1958 s ukazatelem fází Měsíce a dřevěnou sochou Černého Janka, který dle pověsti zachránil město před Kuruci (zřejmě tureckou armádou). Proto také vždy v celou odbíjí na zvoneček nad svou hlavou.
U Saturnu minete malé digitální planetárium, detašované pracoviště hvězdárny, ukryté na Mariánském náměstí v Domu kultury. Pro zhruba třicet návštěvníků, jež se vejdou pod projekční plochou napínanou podtlakem (podobně jako v Třebíči), pravidelně nabízí komentované projekce i bezprostřední diskuze.
Cestou k Uranu projdete kolem Muzea Jana Amose Komenského, které pečuje o Nivnický orloj, který ručně vyřezal Josef Lukeš, tesař z Nivnice, který na něm pracoval po tři roky, a to i přesto, že byl na jedno oko slepý.
Poslední planetu Sluneční soustavy, alespoň úředně definovanou, minete přímo před brankou hvězdárny. I když to bylo pořád do mírného kopce, bez odboček jste od nádraží ušli pouhé dva kilometry.
VÍTE, ŽE...
- Jednotlivé informační panely planetární stezky Uherského Brodu jsou doplněny modely planety ve tvaru žulových koulí – materiál pochází z jižní Ameriky, Indie, ale také Českomoravské vrchoviny. Struktura kamene a jeho barva koresponduje s podobou povrchu jednotlivých planet. Jejich velikosti jsou v poměru 1:125 000 000. Pracovníci hvězdárny přitom pravidelně organizují komentované prohlídky celé této unikatní stezky.
- Astronomické, geofyzikální, meteorologické, ale samozřejmě i místní společenské události zachycuje Bartoškova kronika, autorů uherskobrodských měšťanů, psaná postupně Janem Kůdelkou, Jiřím Bartoškem a Danielem Dvorským, v letech 1581 až 1594. Nejdeme zde zmínku o zatmění 16. března 1485, které bylo z jižních částí dnešní České republiky úplné, o jasné kometě pozorované v roce 1577, díky analýze jejích poloh Tycho Brahe vyvrátil domněnku o atmosférickém původu těchto jevů, nebo o výrazné polární záři v roce 1582.
- V Uherském Brodě se nachází tři jedinečná časoměrná zařízení: Radniční věž zdobí orloj z roku 1715 s Měsícem – polokoulí – demonstrujícím střídání měsíčních fází a také pohyblivou figurkou Černého Janka. Uvnitř radnice jsou důmyslné astronomické hodiny Vilibalda Růžičky z první poloviny 20. století, které ukazují měsíce v roce, dny v týdnu a datum v měsíci, pohybují s ručně zhotovenou mapou hvězdné oblohy s Mléčnou dráhou, malým globusem demonstrujícím rozhraní dne a noci na Zemi a mnoha dalšími informacemi. V Muzeu Jana Amose Komenského je Nivnický orloj z roku 1922, který dokládá dovednost lidových kutilů. Hodinový stroj pohání část astronomickou, kalendářní a figurální. Vytvořil jej Josef Lukeš, který se po otci vyučil tesařem, hodinové strojky vyrobil nivnický hodinář Josef Hýžďal.
- Pracovníci hvězdárny spolupracují na přeměřování dopadu pouličního osvětlení a vliv světelného znečištění na životní prostředí.
Jestli se současná uherskobrodská hvězdárna, jak je zvykem u ostatních, nachází v místech obecní šibenice, není známo. Otevřena byla v září 1961 nedaleko obecního hřbitova u severního okraje města, který později doplnila novodobá kaple svatého Václava a pravoslavná modlitebna svatého Jiří. Právě její zlatá kopule je třpytivým navigačním znamením, kde sjet ze silnice na Prakšice.
Cestou po polňačce se určitě na chvíli zastavte a rozhlédněte kolem sebe. Je odtud krásný výhled na východní hřebeny Bílých Karpat s Lopeníkem a Velkou Javořinou s televizním vysílačem, ke Kunovicím a Uherskému Hradišti na jihu, a také dvacet pět kilometrů vzdálenému hradu Buchlov.
V krásné zahradě, chce se říci láskyplně opečovávaném arboretu, najdete několik budov, které vznikly v průběhu posledních desetiletí. Srdcem je kopule o průměru pět metrů ukrývající Theodora. Tak se familiárně po jednom z místních hvězdářů jmenuje zrcadlový dalekohled o průměru objektivu padesát centimetrů, tedy jeden z největších, s jakým se můžete v České republice podívat vlastním okem. I když směrem k jihu ruší ledková svítidla mateřského města, obloha je zde pořád relativně pěkná.
Ve druhé kopuli je ubytován čočkový dalekohled typu „coude“ o průměru objektivu 15 centimetrů. Jde vlastně o dvojče identického instrumentu, jaký mají ve Valašském Meziříčí. Ve stejný čas je dodala tehdy východoněmecká firma Carl Zeiss Jena. Sice menší i starší, ale pořád velmi dobrý k zacílení na objekty Sluneční soustavy: Slunce, Měsíce a planety.
Součástí výbavy uherskobrodské hvězdárny je také celá řada další přístrojů. Historický heliograf pro výzkum Slunce, několikery sluneční hodiny nebo radioteleskop pro pozorování v rádiovém oboru elektromagnetického spektra.
Můžete pokračovat dál směrem od Uherského Brodu. Tam totiž vede pokračování planetární stezky. Minete trpasličí planetu Pluto, projdete se Kuiperovým pásem, ze kterého přilétá většina komet, a v Maršově dospějete k okraji Sluneční soustavy. Tedy do míst, kde se vyrovnává gravitační vliv Slunce a okolních planet.
Zavítáte-li do tohoto malebného kraje, určitě se na ni vydejte. Nejen, že poznáte astronomické krásy uherskobrodska, ale ještě si názorně uvědomíte, jak pustý je prostor Sluneční soustavy, a jak si musíme vážit naší matičky Země.
KAM NA VÝLET
Hvězdárna Veselí nad Moravou
Od roku 1960 leží na okraji Baťova kanálu, nedaleko přístaviště, koupaliště a také stadionu. Návštěvníci zde mají k dispozici celou řadu astronomických dalekohledů, počínaje tím o průměru objektivu 41 centimetrů v hlavní kopuli. Hvězdárna je zapojena do tzv. Evropské bolidové sítě Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Sluneční hodiny Buchlovice
Na jedné ze zdí zámku v Buchlovicích se nachází svislé sluneční hodiny s letopočtem 1546. Řadí se tak mezi nejstarší na našem území. Zámek v Buchlovicích vznikl na přelomu 17. a 18. století ve stylu římské vily na stupňovitých terasách. Patří k němu výjimečná zahrada a park, které představují jedny z našich nejvýznamnějších památek tzv. historické zeleně.
Velká Javořina
Okolí jedné z dominant Bílých Karpat s nadmořskou výškou 970 metrů nabízí jeden z nejméně umělým světlem rušených míst. V pohoří, které hranicí rozděluje Česko a Slovensko, lze doporučit třeba Ploštiny (za rekreačním střediskem Královec), Durch s ikonickým oknem do přírody nebo Holý vrch. Na Velké Javořině začala v roce 2010 tradice tzv. Keltského telegrafu, jehož cílem je nejen navázat na starověkou techniku využívající ohňů k přenosu zpráv, ale i propojit místa v krajině. Na navzájem viditelných kopcích, se postupně zapaluje jeden oheň za druhým, čímž se předává „zpráva“ o příchodu jara.
Sluneční hodiny Velehrad
Na klášterní budově na Velehradě, nedaleko Uherského Hradiště jsou troje sluneční hodiny s tzv. kalendáriem. Pocházejí snad z konce 19. století. Velehrad je známým duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Už od středověku je také spojována s metropolí arcibiskupa Metoděje a správním centrem Velkomoravské říše (9. století).
Krásné vysílání z předbudovy, přelet Mezinárodní kosmické stanice a Měsíc v první čtvrti byl našim průvodce. Spolupracovali Vít Valečka a Rostislav Rajchl.
Související
-
Kosmická hlídka na jihočeské Kleti
Observatoř kousek od vrcholu hory Kleť u Českého Krumlova jsou součástí obrany Země. Astronomové zde zpřesňují dráhy těles, které se mohly srazit s naší planetou.
-
Ze dna ostravské šachty až na okraj viditelného vesmíru
Ostrava je ideální na pokus, o kterém přemýšlel už řecký filozof a přírodověděc Aristoteles. Lze ze dna studně, komínu nebo těžební jámy pozorovat hvězdy na denní obloze?
-
Kravíhorský stroj na zázraky. Kosmické modely se těší velkému zájmu
Výstavy obřích nafukovacích kosmických modelů vzbuzují obrovský zájem. Měsíc, Mars, Země nebo Slunce. Na Kraví hoře kouzlí vskutku magickou atmosféru. A to je jen začátek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
