Ostravský kopec Landek nabízí hornické muzeum i naučnou stezku s rozhlednou

2. říjen 2014
Česko – země neznámá

Už pravěcí lidé zjistili, že ostravský kopec Landek ukrývá poklad. Černé uhlí, které vydrží hořet po celou noc. Životodárného tepla si lovci mamutů užívali na Landeku už před 30 tisíci lety, což dokládají archeologické nálezy a pozůstatky jejich osídlení.

Zalesněný podlouhlý kopec, ani ne tři sta metrů vysoký, ale poutá pozornost i z dalších důvodů. Minulost průmyslové těžby uhlí tady připomíná na úpatí kopce bývalý důl Anselm, který je dnes hornickým muzeem.

O lokalitu se kromě geologů a archeologů zajímají také přírodovědci. Od roku 1993 je Landek Národní přírodní památkou. V květu tam výletníci mohou zahlédnout mimo jiné lilii zlatohlavou, v letu nad kopcem zase kormorána, volavku či strakapouda.

„Landek byl za první republiky neobyčejně vyhledávaným výletním místem se spoustou stezek a restaurací,“ připomíná zlaté časy ostravského kopce publicista Ivan Motýl. „Dokonce jsem četl v dobovém tisku, že sem lidé na nedělní procházky chodili po tisících. Toto neobyčejně romantické místo znamenalo pro Ostravu totéž, co pro Prahu Vyšehrad nebo Petřín. Dnes tomu už tak není, ale věřím, že Landek bude zase jednou takto znovuobjevený,“ dodává.

Vegetacena Landeku - buk, bříza, akát a jiné

Přestože sláva Landeku poněkud upadla, je i v současnosti pro malý výlet jako stvořený. Vede jím přírodovědná naučná stezka, kterou lemují uhelné sloje a pozůstatky uhelných nalezišť skrytých kousek pod zemí. Na vrcholu Landeku je z malé dřevěné rozhledny krásný výhled do okolí, pod kopcem pak láká k návštěvě hornické muzeum a areál Landek parku.

autor: can
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.