Záchranář Marek Dvořák: V létě jezdíme hlavně k motorkářům a k vodě. Dost lidí rizika násobí, nedávají na sebe pozor
Marek Dvořák je záchranář a kromě toho je mezi lékaři tak trochu celebritou. Na Instagramu ho sleduje více než 200 tisíc lidí. „Nedělám nic jiného, než že informuju o své práci, kterou mám tak rád, a vždycky mě těší, když se lidé mými radami řídí a někomu pomůžou,“ říká v pořadu Alex a host.
Za dva týdny začínají prázdniny a ty s sebou podle Marka Dvořáka přinášejí více výjezdů k motorkářům a k úrazům u vody. „Dost našich pacientů si rizika násobí tím, že na sebe nedávají pozor. Třeba že skáčou do neznámé vody. Infarkt nebo zástava oběhu, kterou máme na záchrance rádi, se vám může stát kdykoli.“
„Na zástavu oběhu jsme speciálně vycvičeni, je to něco, co nás baví. Nebude nás bavit vozit do nemocnice někoho, kdo má teplotu 37. Ta péče o kriticky nemocného člověka je to, proč tu práci děláme. Když někdo jde na záchranku, tak se chce starat o kriticky nemocné. Proto říkám, že nás to baví.“
Adrenalinu ale podle něj nesmí být příliš. „Snažím se, aby mi to adrenalin nezvedalo, protože pak děláte chyby. Mám rád eustres, tedy dobrý stres. Nemělo by to ale přejít do toho špatného.“
Někdy nejde bojovat proti přírodě
Zástavu oběhu ale podle Marka Dvořáka přežívá jen 10 % pacientů. „Stává se, že se nám nepodaří pacienta zachránit, ale i to je bohužel součástí naší práce.“
A jak se s neúspěšnou resuscitací vyrovnává? „Mám na to jednoduchý návod, který učím každého na urgentním příjmu. Snažím se to neprožívat jako vlastní příběh. Udělám maximum, opravdu všechno, co dokážu. A když vím, že jsem udělal úplně všechno, co jsem mohl a stejně se nepovedlo pacienta zachránit, i tak se mi usíná docela dobře. Prostě to nešlo a příroda byla proti nám.“
Podle něj není nejdůležitější zásah záchranáře, ale zásah laika, svědka, který je přítomný u nehody a který vás začne resuscitovat. „Ve chvíli, kdy se to nestane, tak za 5–8 minut nastává smrt mozku. Záchranka přijede a už jen vypíše úmrtní listy. Proto říkám, že nejdůležitější není člověk na záchrance, ale ten, který je ochoten vyjít z davu a začít vám pomáhat.“
Zbytečné výjezdy?
Jako zbytečné také nevnímá výjezdy, kdy někoho bolí na hrudi, ale nakonec se ukáže, že problém byl třeba v páteři. „Když někoho bolí na hrudníku, je mu přes 40 a je to divný druh bolesti, tak je to vždycky na záchranku.“
„Často jezdíme k lidem, kteří si mysleli, že takový druh obtíží přejde nebo že to zaspí, a my je pak jedeme resuscitovat. V takových případech nabádáme lidi, aby záchranku zavolali a klidně se i poradili s operátorem. Víc mě trápí výjezdy, kdy si říkám, že je škoda, že člověk nezavolal dřív,“ dodává v pořadu Alex a host.
Komplikují běžní smrtelníci práci záchranářům? Jak vypadá výcvik záchranáře, který létá vrtulníkem? Co dělá, když potřebuje vypnout hlavu? Poslechněte si v záznamu pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
