Za obcí Krašlovice na Strakonicku chce firma těžit štěrk a písek. Místní se obávají narušení klidné lokality

27. květen 2024 15:03

Problém s nedostatkem štěrkopísku na stavbu silnic a dálnic by mohla do pár let vyřešit nová pískovna u Krašlovic nedaleko Vodňan na Strakonicku. Záměr soukromé firmy těžit dvacet let suroviny hned za zahradami rodinných domů se ale vůbec nezamlouvá místním lidem. Obávají se, že zvýšená doprava, hluk a hrozba povodní sníží kvalitu života na vsi. A velkou útěchou jim není ani prostor pro koupání, který po těžbě v místě vznikne.

„No, nelíbí se mi to. Seberou nám tady sto hektarů nejlepší půdy, veškerá doprava má jít po cestě, kde se dvě větší vozidla těžko vyhnou. A ještě je tam kus louky, kde jsou stavební parcely,“ reaguje František Petrášek z Krašlovic.

„Tady po levé straně se buduje domov důchodců, máme tu louky na Vitice a Vodňany a ta těžba by měla být v okolí až ke Kulhánkovu mlýnu,“ ukazuje nezávislý starosta Krašlovic Josef Švarc uprostřed luk.

„Přišli bychom o krajinu, která je nádherná. Nehledě na to, že by to obyvatele obce Krašlovice dostalo do nebezpečných situací, co se týče povodní,“ poznamenává.

Záměr odmítají také okolní obce. Většina dopravy by měla vést přes Lidmovice, místní část obce Skočice. „Z jedné strany už prochází silnice první třídy a teď by i z druhé klidnější části přijíždělo obrovské množství aut. V Lidmovicích jsou chalupy u silnice, pro ty lidi by to bylo hrozné,“ popisuje starosta z KDU-ČSL Jan Šídlo.

Pokud se podaří získat všechna povolení, investor by chtěl začít s těžbou do pěti let. „Pískovna bude využívat dobrého napojení na silnici první třídy číslo dvacet, podmínky EIA budou naopak vylučovat směřování nákladní dopravy přes Vodňany. Protože technologicky půjde o těžbu z vody, v rámci rekultivace se počítá s vytvořením čtyř jezer vhodných k rekreačnímu využití. Při přípravě záměru klademe důraz na minimalizaci dopadů na životní prostředí a nejbližší zastavěné oblasti,“ říká mluvčí společnosti České štěrkopísky Petr Dušek.

Biologové se v této fázi snažili, aby projekt prošel celým procesem EIA. I proto, aby byl dopracovaný biologický průzkum. „Myslím si, že ten biologický průzkum nebyl dobře zpracovaný. Domníváme se, že pokud tam třeba před lety byla pozorovaná křepelka a loni při tom průzkumu ne, tak to neznamená, že tam nežije. Jedná se také o zásah do krajiny,“ komentuje Jiří Řehounek ze sdružení Calla, který se zabývá ochranou životního prostředí.

Čtěte také

Podle Petra Duška půjde spíše o menší pískovnu s rozlohou 70 hektarů a roční kapacitou 250 tisíc tun. „V návaznosti na zhoršující se situaci na trhu štěrkopísku a čím dál tím naléhavější hrozbu stavební surovinové krize vytipováváme nové těžební lokality na území České republiky. V souladu se zákonnou povinností jsme podali žádost o posouzení vlivu záměru na životní prostředí EIA, nad rámec zákona jsme přitom požadovali zjišťovací řízení, abychom vyšli vstříc dotčené veřejnosti a dalším subjektům a mohli jsme zapracovat připomínky do dokumentace ještě před zahájením samotného procesu EIA,“ připomíná.

„Krajský úřad stanovil, že dokumentaci je nutné zpracovat především s důrazem na následující oblasti: vlivy na zemědělský půdní fond, aktivní záplavovou zónu, na povrchové a podzemní vody, na faunu, krajinný ráz, vlivy dopravy spojené s těžbou a způsob následné rekultivace,“ uvádí mluvčí krajského úřadu David Hocke.

V případě, že k dokumentaci EIA krajský úřad obdrží odůvodněné nesouhlasné stanovisko veřejnosti, bude nařízeno konání veřejného projednání.

Spustit audio

Související