Vychází nové album Kabalat šabat. Izrael má nové vrchní rabíny. A jak se obout do Kafkových bot?

Nové album židovských písní připravili studenti Lauderových škol

Židovství bez hudby by bylo jako kabát bez rukávů. A právě tradiční židovské melodie, ale i méně známé písně představí 2. prosince v pražské Maiselově synagoze studenti Lauderových škol. Pod vedením Heleny Divecké zahraje orchestr Širat hajam a připojí se také mladší děti ze sboru Kol hanešama. A to není všechno. Během večera s židovskou hudbou zároveň představí nové album Kabalat šabat. Na podrobnosti jsme se ptali už přímo učitelky hebrejštiny, židovské výchovy a vedoucí hudebních uskupení v Lauderových školách Heleny Divecké.

„Je to primárně prezentace školního orchestru Širat hajam. Je tam několik studentů druhého stupně nebo nižšího gymnázia Lauderových škol, kteří hrají na různé hudební nástroje, a ti nahráli nové album šabatových písní. Většinu těch písní zazpívá Omer Tal, na některé písničky se přidá i dětský sbor Kol hanešama Lauderových škol a dospělý soubor Mišpacha,“ říká Divecká.

Jak vlastně dnešní děti vnímají tradiční židovskou hudbu nebo v čem je pro ně důležitá?

„V Lauderových školách je veliký rozptyl mezi dětmi. Jsou tady děti, které chodí do synagogy, některé ty melodie opravdu znají, a když se to učí, tak je to pro ně přirozená věc. Jsou tady děti, které přijdou do synagogy několikrát za rok, takže synagogu trochu znají, není to ale úplně přirozená součást jejich života. A máme tu i děti, které židovskou tradiční hudbu vůbec neznají. Tím pádem jsou pro ně židovské písničky něco nového, něco, co není úplně přirozená součást jejich identity. Takže my se vlastně snažíme tu židovskou identitu vrátit,“ dodává Divecká.

Za asi nejznámější židovskou skupinou u nás, Mišpachou, stáli rodiče Heleny Divecké, Hana a Mikuláš Rothovi. Navazuje na ně nějak? Poslechněte si celý rozhovor s Helenou Diveckou.

Izrael má už oba vrchní rabíny

Izrael má dva vrchní rabíny. Jeden je sefardský a druhý aškenázský. Teprve v posledních dnech se po delší době podařilo obsadit oba posty. O tom, kdo stojí v čele těchto institucí a proč bylo tak těžké je letos obsadit, hovoří Jan Fingerland.

„Teprve koncem září byla obsazena pozice sefardského rabína. Stal se jím David Josef. Je už třetím z rodiny, protože vrchním rabínem byl do nedávna jeho bratr Jicchak, stejnou funkci vykonával i jejich otec Ovadja v 70. letech. Jeho protikandidát Šmuel Eliahu byl kritizován za přílišnou blízkost ke krajní pravici,“ vysvětluje Fingerland.

„Zvolení nejvyššího aškenázského náboženského představitele se táhlo až do konce října. Stal se jím Kalman Ber, hlavní rabín města Netanja, který porazil hlavního rabína Petach Tikvy Michu Haleviho. Oba rabíni mají velmi podobné životopisy, nešlo tedy o souboj názorových proudů. Oba mají blízko k náboženskému sionismu a sloužili v armádě. Přesto se z volby nejvyššího představitele aškenázské ortodoxie v Izraeli stal hořký spor této části izraelské společnosti. Šlo o to, kdo měl podporu ultraortodoxních politických stran, což byl případ vítězného Kalmana Bera, nebo za kým stáli lidé nacionalistického ministra Becalela Smotriče, jenž podporoval poraženého Haleviho,“ doplňuje Fingerland.

„Podle průzkumů veřejného mínění více než polovina Izraelců nepovažuje vrchní rabíny za autoritu v náboženských nebo duchovních otázkách, a nepovažuje proto identitu nových vrchních rabínů za důležitou. Jenže podle izraelských zákonů řadu aspektů soukromého života řídí náboženské právo, tedy židovské sňatky, rozvody i pohřby, stejně jako dozor nad dodržováním kašrutu, a tak nejde o zanedbatelnou otázku veřejného života. Na dalších deset let je v této otázce jasno – mají blíže k ultraortodoxním stranám, a jsou dále od krajní pravice,“ uzavírá Fingerland.

A co vlastně volbu vrchních rabínů zkomplikovalo? Poslechněte si celý příspěvek Jana Fingerlanda.

Kafkovy rodinné konstelace

Co můžou o Franzi Kafkovi prozradit jeho rodinné konstelace, si vyzkoušeli zájemci o zajímavý experiment. V Brně na pódiu divadla Husa na provázku společně ztvárnili slavného spisovatele a jeho blízké včetně jeho díla. Experimentem je provedl specialista na systemické konstelace Jan Bílý s odbornou podporou spisovatele a germanisty Radka Malého. Akce se zúčastnila také Martina Pouchlá.

Technika konstelací spočívá v sestavení jakéhosi modelu rodiny ze zástupců vybraných z ostatních účastníků semináře. Jejich přemisťováním se pak vyjevují postupně nové souvislosti. Rodinné konstelace jsou kontroverzně přijímaná metoda osobního rozvoje. Tentokrát se nicméně stala základem pro hravý experiment, na který odborně dohlížel literární vědec Radek Malý:

„Pro mě to byla první konstelace v životě a ještě takto netypická. Já jsem tam neustále přepínal mezi rolí čtenáře, literárního vědce, který se snaží oprostit od vlivu biografie, ale zároveň taky tvůrce. A to všechno mi tam hrálo nějakým způsobem roli. Minimálně si myslím, že může mít konstelace význam pro odborné obohacení toho čtenářského zážitku.“

Pokus o sestavení konstelace pro Franze Kavku a jeho komplikované vztahy řídil Jan Bílý. Upozorňuje na to, že metoda pomáhá především pokládat nové otázky a otevírat nové pohledy:

„Konstelace jsou hlavně zážitková metoda. Když já odhlídnu od toho, jestli to, co se v té konstelaci ukazuje, je skutečně tedy vědecky viděno pravda, nebo ne, tak já tam něco zažiju. A ten zážitek mě může samozřejmě pozitivně změnit.“

Jak se dařilo Danielu Kolskému, který ztvárnil přímo Franze Kafku? A co bylo hlavním přínosem celého experimentu?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.