Veselý mezigenerační slovník: Jídlo
V roce 1907 napsal spisovatel Jan Herben do časopisu Host: „Hlavní stravou ve vsi jsou brambory… K bramborám druží se knedlík, placka, cmunda a šustka s prachandou.“
Knedlík je populární české jídlo, které zajisté znají všechny generace. Toto slovo jsme převzali z německého Knödel a je známo, že jeho užívání kritizoval Jan Hus, který trval na starém českém slově šiška. Tak se ostatně dodnes říká knedlíkům na Moravě. Slovo placka, odvozené od slovesa plácat, je patrně z německého platzen (= praskat).
Vnouček neznal výraz cmunda pro bramborák, tedy jídlo ze syrových strouhaných brambor pečených na omastku, a slovo šustka/šuska, kterým se v jižních a středních Čechách označovaly škubánky. Když se uvařily brambory, zašťouchala se vařečkou do brambor hrubá mouka. Z těsta se oddělovaly bochánky lžicí škubavým pohybem – odtud vzniklo slovo škubánky – a ty se posypaly mákem, cukrem, tvarohem či prachandou (či pracharandou, což bývala strouhanka ze sušených hrušek). Ve východních Čechách se škubánkám říkalo trpálky, v západních Čechách kucmoch či kucmouch, na Rožmitálsku šterc a na Soběslavsku právě šuska, která se sypala prachandou.
Oblíbenou dobrotou našich prarodičů a rodičů bývala mejdlíčka. Byla to ta nejobyčejnější cukrovinka, kterou produkovaly škrobárny Amylon. Mejdlíčka se vyráběla už před sto lety, a to vařením bramborového škrobu za přítomnosti kyseliny sírové nebo solné – tak vznikal bramborový cukr či sirup. Barvil se na růžovou, bílou, žlutou, výjimečně i kakaovou barvu a odléval se do tabulkových forem. Mejdlíčku se také říkalo mejdýlko, na Moravě kačení mýdlo. Babičky mohou zavzpomínat i na barevné arabesky z bruscukru. Chuť bruscukru a mejdlíček byla sladkokyselá.
Jak vnouček, tak babička znali výrazy spojené s restaurací McDonald's. V českém prostředí lze slýchat krátký výraz Mac [mek], Mekáč či Mekouš. V mluvě mládeže je hamburger označován též jako hambáč či hamboš. Slovo hamburger – žemle s karbanátkem z hovězího masa – pochází z angl. hamburger, tj. vlastně „hamburský řízek“ (podobně jako frankfurter „párek“). Později bylo využito shody začátku slova s anglickým slovem ham (šunka) a podobně vytvořeny i složeniny cheeseburger, fishburger, chickenburger atd. podle toho, zda je pokrm vyráběn ze sýru, ryby či kuřete.
Označení názvu jídla podle místa původu není ničím neobvyklým, vedle hamburgeru, tedy hamburského řízku, máme např. vídeňský řízek, frankfurtská pečeně, uherský salám, milánské či boloňské špagety nebo linecké těsto. Podle maďarských jmen měst je pojmenována například čabajka, debrecínka a segedín.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.