Včelaři chodí v lednu k úlům s hadicí u ucha

Českobudějovický včelař Aleš Křenek ke svému úlu vyrazil se zelenou hadicí. „Tu strčím do pomocného česna, kterému říkáme očko, a krásně uslyším bzukot včel. Z frekvence zvuku mohu třeba vycítit, jestli včelstvo není osiřelé. Pokud by tam chyběla matka, tak včelstvo bude kvílet, zatímco takový šepot ukazuje, že jsou včely v naprostém pořádku,“ vysvětluje.

Pak vytáhne podložku se spadem a vidí, že je napadený varroázou. „Ve včelstvu jsme ji našli, ale to je ještě v normě,“ říká. Kromě roztoče varroa může včelstvo ohrozit rejsek a jiní hlodavci, případně ptáci, kteří vyrušují včely a dobývají se do úlu.

Poté včelař vezme speciální teploměr a prorazí jím fólii na povrchu úlu. Na displeji se brzy ukáže teplota 30 stupňů Celsia. „Svědčí to o tom, že už včelstvo začalo plodovat. Je to vlastně záležitost instinktu, kdyby jim uhynula matka, mají možnost si na tom plodu odchovat takzvaně náhradní matku,“ doplňuje.

Kontrola včelstva Aleše Křenka dopadla velmi uspokojivě. Spad s roztočem varroa včelař pošle do laboratoře Státního veterinárního ústavu. Tam ho společně se vzorky od ostatních včelařů odborníci vyhodnotí a následně zmapují varroázu v celém kraji.