Včelám se může dobře dařit i v městské zahradě. Pomohou kvetoucí ovocné stromy i záhony letniček
Jsme zvyklí, že včelíny a úly stávají daleko za městy, blízko u lesů, luk a polí. Včelám se ale může dařit i v centru města nebo v zahrádce u rodinného domku. Je jen třeba myslet na to, aby měly pro co létat.
„Příroda v Jihlavě a okolí se stává pustinou, takže zbývají městské zahrady, parky,“ říká předseda základní organizace Českého svazu včelařů v Jihlavě František Meduna.
Konkrétně v Jihlavě jsou včelí úly umístěné například i na střeše nákupního centra nebo na budově krajského úřadu. František Meduna ale dává přednost zahradě. „Včely na těch střechách trpí, je tam teplo, paří slunko,“ vysvětluje. Včely v úlech na střechách nacházejí potravu například v městských parcích, kde vyhledávají například kvetoucí lípy nebo později levandulové záhony.
Zahrada ve městě, například u rodinného domu, může být pro včelu rájem. Jen je třeba zajistit, aby od jara do podzimu stále něco kvetlo. „Na jaře začínáme dříny, potom nastupují všechny ovocné stromy, a postupně přecházíme do drobného ovoce. Maliník, rybízy, na všechno včelky létají,“ říká Eva Stoklásková, která se věnuje navrhování zahrad. To vše je vhodné doplnit záhony trvalek a letniček. Existují dokonce semenné směsi s květinami vhodnými pro včely.
„Pro včely je dobré polostinné místo,“ říká František Meduna s tím, že neexistuje norma počtu úlů na výměru zahrady. Je také třeba dbát na to, aby včely v zahradě neobtěžovaly sousedy. To je možné vyřešit vzletovou stěnou, vytvořenou například z jabloní. „Aby se včela vznesla dva tři metry nad hlavami sousedů,“ dodává.
Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
