Vaječný likér – středověký nápoj v 21. století

Za kolébku vaječného likéru je považována Velká Británie, pravděpodobně Skotsko, kde podobný nápoj pili už ve středověku. Tehdy si ho mohl dovolit málokdo, ingredience nebyly zrovna levné a tak vaječný koňak oblažoval zejména chuťové buňky šlechty. V 18. století vaječný likér přijali za svůj Američané, jeho vývoz do Nového světa tehdy byl poměrně výhodným byznysem. Čilý obchod a neutuchající zájem o lahodný nápoj pak brzy vedl k nahrazení původní drahé alkoholové složky karibským rumem.

Eggnog

Vaječný likér, vaječný koňak, air koňak, vaječňák – těmito různými názvy označujeme stejný nápoj u nás, ve světě je nejznámějším pojmenováním eggnog. Výklady vzniku tohoto slova se různí. Podle některých je nog odvozeno od „noggin“, tedy označení nádoby určené pro podávání alkoholu. Podle jiných jde o zkrácené „egg and grog“, existují ale i další. Bez ohledu na název vaječný nápoj vábí mlsné jazýčky a vedle pití slouží také jako přísada do sladkých krémů, polev a jako součást tzv. alžírské kávy.

Vaječný likér z Plzně

Řada lidí nedá dopustit na doma vyrobený vaječný koňak podle receptu, který „moje maminka dostala od své maminky a ta ho zase měla od své maminky“. Mnozí naopak dávají přednost pohodlnému nákupu už hotového likéru. Mezi jeho největší výrobce u nás patří společnost Stock Plzeň-Božkov, která v současné době vaječný likér dodává na trh ve třech příchutích. „Celkový objem výroby tohoto likéru činí zhruba půl milionu litrů za rok,“ říká ředitel výrobního závodu Josef Bergl. Poptávka bývá vyšší před Vánocemi a Velikonocemi, čemuž firma přizpůsobuje produkci.

Výrobní tank na vaječný likér|foto: Stock Plzeň-Božkov

Nízkotučná vejce

Během desítek let, po které vaječný likér figuruje v nabídce plzeňské likérky, došlo ke změnám umožňujícím navyšovat počet prodaných lahví a zároveň uspokojit nároky zákazníků. Vejce z vejprnické drůbežárny byla nahrazena vajíčky speciálně vyšlechtěných slepic. „Tyto nosnice dostávají krmivo ovlivňující obsah tuku ve žloutcích, což se ve finálním výrobku projeví nízkou hladinou cholesterolu. Tuky už nevyvstávají na povrchu likéru, dokud se to dělo, odrazovalo to některé kupující,“ popisuje výhody tohoto kroku vedoucí výroby tekutin Martina Šustrová.

Výroba likéru ve velkém

„Výrobní proces se zjednodušil a automatizoval. Likérka dnes neodebírá dílčí suroviny od vícero subdodavatelů, ale už hotovou melanž ze zaslazených žloutků a pasterizovaného mléka od jednoho dodavatele,“ vysvětluje technolog Tomáš Groskopf. Podle něj ve Stocku melanž zahřejí na 28 °C, přimíchají další suroviny, likér přefiltrují a poté, co projde přísnou laboratorní kontrolou, stočí do lahví.

Operátor při výměně desek na filtru|foto: Stock Plzeň-Božkov

Trvanlivost vaječného likéru

Přestože to legislativa neukládá, Stock Plzeň-Božkov omezuje dobu trvanlivosti svého vaječného likéru na 2 roky, po které garantuje jeho chuť a kvalitu. Doma připravený vaječný koňak uchovávejte dobře uzavřený max. půl roku. Je ale málo pravděpodobné, že by vám tak dlouho vydržel, obvykle totiž díky pravidelnému užívání zmizí v mnohem kratším časovém úseku.