V Budějovicích vystavili ostatky svatého Auraciána, patrona města

V předvečer svátku svatého Auraciána se v českobudějovické katedrále svatého Mikuláše sloužily slavnostní nešpory. Zástupci katedrální kapituly vynesli z jižní kaple chrámu relikviář se světcovými ostatky a poté je vystavili na celých 24 hodin.

Ke znovuobnovení uctívání svatého Auraciána došlo v roce 2015. „Při rekonstrukci katedrály jsme se vrátili, já bych řekl, že to byl velmi záslužný počin, k určité hodnotě. Bylo vyneseno na světlo zase svědectví tohoto muže, který byl vždycky ochráncem města, a to od doby baroka, kdy papež ostatky daroval na znamení věrnosti,“ říká pomocný světící biskup Pavel Posád.

Samotná oslava trvá dva dny. Začíná se vždy 2. srpna, tedy den před svátkem svatého Auraciána. Sejde se celá katedrální kapitula a zpívají se nešpory, večerní chvály.

Jméno světce odkazuje ke zlatu. „Ty ostatky byly vyzlaceny, což je už znamení úcty. Našly se nějaké kosti, nepochybně kosti světce, mučedníka z prvních dob křesťanství, a byly zlaté, tak se mu začalo říkat Auracián,“ vysvětluje Pavel Posád.

V roce 1641 vypukl v Českých Budějovicích požár, který zničil dvě třetiny města. Tehdejší městská rada se rozhodla prostřednictvím kapucínského řádu požádat papežský stolec o dodání ostatků světce, který by město před další takovou pohromou ochránil.

„Víceméně v té době se v Římě na Via Appia vyzvedávaly ostatky svatých, které putovaly po celé Evropě. Byly mezi nimi právě také ostatky svatého Auraciána,“ dodává archeoložka Zuzana Thomová z Jihočeského Muzea.

Po vyzvednutí ostatky poměrně rychle putovaly z Říma do Českých Budějovic. „Dostaly se sem kolem roku 1644, ale než došlo k jejich slavnostnímu přenesení do katedrály, ještě uběhla nějaká doba. Byly uloženy u kapucínů v Českých Budějovicích a slavnostně přeneseny pak v roce 1670,“ upřesňuje.

U příležitosti svátku svatého Auraciána také českobudějovické biskupství udělilo medaili třem významným osobnostem. Ocenění získali Helena Faberová, zakladatelka Diecézní charity v Českých Budějovicích, Karel Fráňa, bývalý sbormistr Národního divadla, a také Antonín Mokrý, někdejší předseda Nejvyššího soudu České republiky.