Ať udělá, co udělá, přináší s sebou francouzská zpěvačka Zaz neuvěřitelnou muzikantskou radost

Vychutnejte si v dalším vydání Kulaté muziky s Martinem Schusterem desku Paris. Desku, které bychom v klidu mohli dát nálepku „retro“. To však v ničem nebrání tomu, abychom z něj slyšeli špičkový pěvecký výkon Zaz a líbezně znějící kapelu, která si všechny nahrávky vyloženě užívá.

Koncept alba Paris je jasně dán už v názvu. Zaz na něm vzdává hold své metropoli nad Seinou a to výhradně prostřednictvím coververzí, které jsou zároveň zcela francouzsky stylové a přitom nepostrádají její osobitost, rozvernost a drzost, kterou posluchačům učarovala.

Přestože o Zaz může leckdo smýšlet jako o výrazné zpěvačce s neodolatelným charismatem a vůbec se v tom nesplete ryzí písničkářka (tedy interpretka i autorka v jednom) to není. Na své desky si nějakou tu písničku napíše, vymyslí hudbu i text – ale rozhodně taky spoléhá na příspěvky kolegů muzikantů.

V případě alba Paris je vše rozlousknuto jaksi z podstaty, u alba coververzí se dumá a zkouší jen to, jak uchopit písničku, která je už dávno napsaná a nahraná někým jiným. A to je další z darů, který Zaz (s nezbytnou trochou pomoci přátel z kapely) má od pána Boha. Vcítit se do materiálu, který si pečlivě vybere. Na žánru vlastně vůbec nezáleží.

Zaz, vlastním jménem Isabelle Geffroy, se začala učit na konzervatoři v Tours už ve svých pěti letech. Do svých jedenácti tam studovala hudební teorii, hru housle, klavír a kytaru. A pochopitelně zpěv.