Štandopede i fofr mají kořeny v latině
Slova užívá spíše starší generace. U fofru je původ jasný, ale pro štandopede jsme museli hledat poučení v etymologickém slovníku.
Nahlédnutím do Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka zjistíme, že slovo je latinského původu a vychází jako slovo složené ze stante pede, doslovně stojící nohou. Jeho význam je okamžitě, ihned, bez odkladu a známe je také z literárních děl 19. a 20. století. Najdeme je namátkou u Boženy Němcové, Rudolfa Těsnohlídka nebo u Vladimíra Neffa. A hodnotíme je jako slovo expresivní, citově zabarvené.
Fofr opravdu pochází z němčiny, je slovem expresivním a užívaným v obecné češtině. Jeho význam je pravděpodobně odvozen od názvu fukaru, stroje na vyfukování plev, a to od slovesa fochen, rozfoukávat oheň, zapalovat. Můžeme sledovat, že hlavním významovým motivem je rychlost. Německé fochen souvisí s latinským slovesem focare, zapalovat, rozněcovat. Takže i fofr má latinské kořeny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
