Maskot má přinášet štěstí

Maskot není české slovo. Do češtiny se dostalo z francouzštiny. Jedná se o slovo velice staré. Už v Narbonském rukopisu z roku 1233 se objevuje výraz mascotto jako pojmenování pro prokletí, očarování nebo uhranutí. Slovo maskot je patrně odvozeno od staroprovensálského slova masca, což znamená čarodějnice nebo obecně kouzlo. Také ve středověké latině existovalo slovo masca ve významu přízrak nebo noční můra.

Popularitu slovu maskot přinesla komická opereta francouzského skladatele Edmonda Audrana s názvem „La Mascotte“ z roku 1880 o domácím kouzelném skřítkovi, který přináší štěstí italskému sedlákovi. Ta se od roku 1881 hrála v Anglii a propojila slovo maskot s anglickým zvykem užívání zvířat jako posvátných nebo ochranných bytostí přinášejících štěstí. Postupně byla živá zvířata nahrazena lidmi v převlecích a také jejich zmenšeninami ve formě plyšových postaviček.

Maskot je sice kouzelný předmět nebo zvíře, které má přinášet štěstí, ale stejného původu je také slovo mascara, které znají ženy a dívky po celém světě jako označení pro řasenku. Mascara je určena k načernění nebo ztmavení řas, obočí a očních víček. I tohle slovo nese v sobě kořen mask a objevuje se v arabštině, portugalštině i katalánštině ve významu saze nebo černá šmouha. Stejné slovo najdeme také v hebrejských biblických textech, kde odkazuje k ženám, které flirtovaly nebo sváděly očima. V latinských traktátech se slovo mascara zase používalo jako pojmenování pro čarodějnictví nebo čarodějnice. Slova maska, maskara i maskot mají tedy souvislost s něčím temným, tajemným a čarovným.