frantisek svaricek|DNESKA JSEM SE DIVAL NA TELEVIZU A TAM UKAZOVALI NOVOU KÝVAČKU 350 ČTYŘTAKT V PŮVODNI PODOBĚ A CENA TAM BYLA 150 TISÍC KORUN ,TAK NEVÍM CO JE NA TOM PRAVDY..
Josef|Dobrý večer,
naše první větší výprava byla v roce 1978 já na Jawě 21 a kamarád na Stadionu (správě Kozím dechu).
A to z Mohelnice na jeden zátah až do Břeclavi, tam jsme přenocovali ve stanu na poli a další den se zastávkou v Lednici a Rájci Jestřebí rovnou domů. Bez navigace, telefonu,…. Velký problém byla různá rychlost strojů. Pionýr jel 60, Stadion jen něco přes 40 a do kopce o svůj dech přicházel. Dodnes na výlet vzpomínáme, nejhorší vzpomínky mají ale naše prodloužená záda. Měla to k nevydržení. Ale cesta proběhla bez mechanických závad.
Po čase jsem Stadion prodával, připravil jsem ho, přišel zájemce, moped jsem nastartoval a on chytil, ale také současně plamenem. Marně jsem ho přesvědčoval, že chytá dobře, jen někdy trochu zbytečně moc.
Inez Brno|Všechny zdravím. No, můj bratr si koupil motorku, což mě přimělo si udělat řidičák, protože to byl můj sen. Prohlásila jsem se do autoškoly. Paní komisařka vyzvala všechny, kdo se hlásí na "béčko ", aby zvedli ruce. Já nic. Přišla ke mně a položila na lavici dotazník. Říkám ji : Ale já "béčko" mám. S nechápavým výrazem ho vyměnila za "áčko". Podotýkám, že mi bylo 32, asi jsem byla pro ni stará. Absolvovala jsem všechny testy, jízdy a přišla zkouška. Komisař se za mne posadil, rozjeli jsme se, vše bylo v pořádku celou dobu v pořádku. Než jsme měli jet do kopce. A já v zápalu pocitu radosti z jízdy jsem se zapomněla. Než jsem se vzpamatovala pohledem na tachometr. 70!!! Stáhla jsem to, jako že se nic nestalo, třeba si nevšiml. Dojeli jsme, sundal si přilbu, nadechl se a říká :"Zkoušku jste udelala. Až na tu rychlost". Pro něj jsem asi zas tak stará nebyl. Krásnou noc
Láďa z Litoměřic|Dobry vecer zdravim posluchace nocni linky a hlavne pana Frantiska a Danu z Brna
Ja jsem mel prvni seznameni s motorkou byl simson na kterem jsem sedel poprve v zivote a skakal jsem a neslo mi razeni nohou a tak jsem pak trenoval na polnich cestach jizdy na Java
Jawa 50 pionyr a tam jsem se male motorky naucil ovladat,a zkousky jsem slozil,pak jsem I s Pionyrem jezdil I do prace a na vylety a v praci jsem pujcil motorku kamaradum a obi s ni provedli nehodu a ujeli ale me nic nerekli a kdyz jsem si delal ridicak na auto tak me komisar pri zkouskach odmitli a hledali kazdou chybicku,ale pri opakovane jizde jsem jel bez chybicky a policista mi sam rekl ze mi ridicak musi dat ale neradi ze mam zaznam v registru ridicu o kterem jsem nemel poneti,jinak na motorce jsem od te doby nejel a jezdim radeji autem to je pohodlnejsi cestovani moc zdravim z Litomeric Lada
Dana|Dobrý večer a dobré téma. Moje první jízda na motorce skončila bouračkou s přeseknutým kolenem o chránič a celoživotními následky. Už jsem na tom nikdy neseděla. Ale to neznamená, že auto je bezpečné, i když - auto se rozbilo a já zůstala celá, takže asi bezpečné bylo. Všem hezký večer.
Heda|Tentokrát mám příběh proti proudu.
Naše motorka má za celý rok zážitky pouze takové,že nastartovaná na dvorku hučí,až mi duní okna.
Už rok máme krásný stroj. Zabírá garáž,ze které jsem chtěla na dvoře letní kuchyň. Stojí tam opečovávaná Yamaha XJR 1300, kterou můj syn koupil kvůli svému bratranci. Ten se roky potýká se svou závislostí. Protože můj synovec velmi touží po takové motorce, syn ji koupil, aby svého bratrance motivoval. Zbytečně. Syn má sice oprávnění na všechno možné, na tenhle stroj ale ne. A proto je Yamaha opět na prodej.
Přeju Všem nádherný, klidný, mírový podzim.
