Sladkobolně romantická Velmi drahá láska s pianistou se zázračnými prsty Carmenem Cavallarem
Do světa Vlídných tónů vstoupíme Velmi drahou láskou neboli populárním evergreenem filmového původu A Very Precious Love, který patrně nejvíce proslavily půvabná blonďatá herečka a zpěvačka Doris Day a také film, v němž písnička zazněla.
Šlo o sladkobolnou romanci Marjorie Morningstar, což je jméno hlavní hrdinky, maturantky, kterou hrála krásná Natalie Wood. Její rodiče mají o budoucnosti dcery své představy, ale ty jsou dosti vzdáleny od snů dívenky, která chce být herečkou. Na letním táboře potká staršího muže v podání slavného Genea Kellyho, tanečníka, herce, autora písniček, ale také choreografa a režiséra, a k tomu ještě svůdníka. A i on cítí, že Marjorie by mohla být jeho osudovou láskou.
Film z roku 1958 může být i po pětašedesáti letech příjemnou nenáročnou podívanou a dočkal se ve své době nominace na Oscara za už zmíněnou píseň A Very Precious Love, Velmi drahá láska.
Čtěte také
Pod touto skladbou je podepsána renomovaná autorská dvojice Sammy Fain a Paul Francis Webster, přičemž z hlediska tohoto pořadu je pro nás důležitá přirozeně její hudební složka. A ta je dílem newyorského rodáka Sammyho Faina neboli Samuela E. Feinberga.
Skladatel přispěl do zlatého fondu populární hudby řadou dalších úspěšných písniček – Let a Smile Be Your Umbrella, Love Is a Many Splendored Thing nebo Secret Love, která přinesla také veliký úspěch Doris Day.
Ale zpět ke skladbě, které jsme věnovali zvýšenou pozornost – A Very Precious Love. V podání vynikajícího pianisty Carmena Cavallara vás uvede do půlhodinky příjemně poslouchatelných orchestrálek. A to nejenom s pianistou „se zázračnými prsty“ Carmenem Cavallarem, ale také s orchestrem dalšího Američana italského jména Huga Montenegra.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
