Revitalizace potoků vrací do krajiny vodu. Projekty ale komplikuje vypořádání s vlastníky pozemků
Bezdrevský potok u Dívčic na Českobudějovicku by se měl vrátit do svého původního koryta. Místní o to usilují už tři roky, protože bojují se suchem. Jenže nesouhlas jedné z obcí záměr brzdí. Vytvoření původního meandru toků patří mezi významná opatření proti suchu, ale právě kvůli vypořádání vlastnických vztahů se v Česku podaří jen v několika případech ročně.
„Podívejte se na tu vodu. Je líná a zdá se, že neteče. Ten potok je nepřirozeně rovný,“ ukazuje na břehu Bezdrevského potoka u Zbudova na Českobudějovicku starosta Dívčic Miroslav Stulík.
„Dnešní potok je narovnaný od Zbudova až po statek U Vomáčků u Zlivi. Jsme v hlubocké rybniční pánvi, ale i tady lidem vysychají studny a je tu katastrofální nedostatek vody. Přesto je krajina pořád odvodňovaná melioračním systémem, při dnešních snahách o zadržení vody v krajině se nám to zdá trochu divné,“ dodává.
S navrácením potoka do původního koryta souhlasí většina obcí v katastrálním území, kterým tok protéká. „Revitalizace Bezdrevského potoka se dotýká pěti obcí – Dívčice, Sedlec, Mydlovary, Pištín a Zliv. Pouze obec Sedlec to zamítla,“ upřesňuje Miroslav Stulík.
Starosta Sedlece Stanislav Šindelář potvrzuje, že zastupitelé s revitalizací potoka nesouhlasí. „My si myslíme, že je to i mrhání finančními prostředky. Udělaly se tam meliorace, bažiny zmizely, půda se dobře zemědělsky obdělává,“ uvádí.
Čtěte také
Podle ředitele českobudějovické Agentury ochrany přírody a krajiny ale zvýšený odtok vody z luk krajině neprospívá a revitalizace potoka by situaci zlepšila. „Když voda neodtéká narovnaným korytem pryč, ale zůstane zadržená v té ploše, tak krajina vysychá pomalu. Stoupne hladina podzemní vody a vysychání je daleko pomalejší. Vzniknou bohatší biotopy, které samozřejmě přitáhnou mnoho druhů vodních ptáků i rostlin,“ popisuje.
Ministerstvo životního prostředí eviduje ročně obnovení pouze asi deseti kilometrů vodních toků. Důvodem je především dlouhá projektová příprava, která mimo jiné vyžaduje souhlas vlastníků dotčených pozemků. Bez nich záměry nejsou možné.
„Budeme se snažit hledat takovou variantu, abychom nepotřebovali ty pozemky, jejichž vlastníci nesouhlasí. V případě, že se v zájmovém území připravované revitalizace nachází na pozemcích meliorace, je nutné posoudit zároveň zachování funkčnosti těchto melioračních zařízení,“ říká ředitel Povodí Vltavy v Českých Budějovicích Jiří Baloun. Studie proveditelnosti bude hotová zhruba v polovině roku 2024.
Související
-
Pouhé tři dny stačily, aby u Tučap vznikly nové lesní tůně. Vybudování zajistila obec, pomáhaly děti
Nové lesní tůně vznikly u Tučap na Táborsku. A to za pouhé tři dny. Vybudování zajistila obec bez dotací a administrativy. Na pomoc dorazily i děti z mysliveckého kroužku.
-
Potoky svedené do podzemních trubek vrací Národní park Šumava znovu na povrch
Kvůli vyšší produkci dřeva a tehdejší zemědělské politice narovnával minulý režim šumavské potoky. Sváděl je i do trubek pod zem. Odborníci teď vrací toky zpátky na povrch.
-
Voda z polí pravidelně zaplavuje domy ve Smrkovicích u Písku. Jinde už pomohla změna hospodaření
Obyvatele Smrkovic u Písku trápí lokální povodně. Do domů jednou až dvakrát ročně přiteče voda z okolních polí. Plochy jsou totiž ohrožené erozí a nevhodným hospodařením.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Řidič najel do davu na vánočním trhu v Magdeburgu. Nejméně jeden mrtvý a desítky zraněných
-
Slovensko žije v orwellovském světě. Fašisté nadávají liberálům do fašistů, tvrdí sociolog Vašečka
-
Na modelu PPP stát neušetří, říká ekonom o výstavbě dálnic. ‚Neřeší údržbu,‘ poukazuje konzultant
-
Sparta podlehla 2:3 Třinci, o výhře Slezanů rozhodl Kovařčík. Pardubice zdolaly 4:3 Kladno po prodloužení