Rekordman ptačí říše při jediné cestě mezi zimovištěm a hnízdištěm uletí i 40 tisíc kilometrů

18. září 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Reportérka Romana Lehmannová a rybák dlouhoocasý

Rybák dlouhoocasý hnízdí v Arktidě a zimuje v Antarktidě. A protože navíc tento drobný bílý pták s černou hlavou nikdy nelétá přímo, tak při svém stěhování uletí až 40 tisíc kilometrů. Neobvyklý život rybáka zkoumají vědci z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity při svých expedicích na souostroví Svalbard.

V Arktidě s vědci letos byla i reportérka Českého rozhlasu Romana Lehmannová, která na vlastní kůži poznala, jak nepříjemně dokáže rybák klovnout. „Klovou a nalétávají na nás, aby nás odehnali pryč od toho hnízda. My jsme totiž takoví vetřelci,“ vysvětluje studentka ornitologie Tereza Hromádková.

Rybáci mají jednoduchá hnízda, často jen důlek mezi kamínky. „Jsou to ptáci, kteří hnízdí v extrémních klimatických podmínkách. Teď je sice v Arktidě léto, ale teplota se pohybuje jen kolem pěti stupňů Celsia. Je zajímavé, že rybáci dokáží na hnízdě udržet tu teplotu i o dvacet stupňů vyšší než je teplota vzduchu,“ říká Tereza Hromádková.

Jihočeští vědci při studiích zjistili, že tito ptáci s dlouhým ocasem, štíhlým dlouhým tělem a černou hlavičkou tráví na hnízdech průměrně až 98 procent času. Jejich mláďata jsou nenápadná šedá, aby se snadno maskovala mezi kamením.

Rybák dlouhoocasý v Akrtidě

Rybáci hnízdí ve velkých koloniích a vědci zjistili, že na Svalbardu v Arktidě dávají někteří přednost hnízdění v blízkosti lidí. A to i přesto, že je lidé ruší a ptáci kvůli tomu spí až o polovinu času méně v porovnání s hnízděním v tundře.

Podle jihočeských vědců to ale rybákům dlouhoocasým za to stojí. U lidských obydlí jim totiž téměř nehrozí útok predátorů, třeba medvěda, který nedávno sežral vejce celé kolonii v zátoce Petuaniabukta.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.