Kromě ryb chytají v Arktidě i hraboše. Hledají v nich parazity, kteří by mohli ohrozit člověka
Parazity u hrabošů přenosné na člověka zkoumají na arktickém souostroví Svalbard i vědci z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity. Díky výsledkům jejich práce pak mohou lidé předejít zbytečným zdravotním problémům.
Hlodavce odchytávají vědci nedaleko severního pólu u psích stanic i koňské stáje. „Je tu jediná koňská stáj na Svalbardu, žijí zde tři klisny a jeden hřebec, kteří vozí turisty po okolí Longyearbyenu. A právě ti hraboši se drží u koní, protože občas upadne nějaké krmení,“ říká Marek Brož, student Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
U stáje nalíčil třicet pastí, skryl je například pod kolečkem a za hromadou hnoje. Do pastí dává mandle. „Ty se nám jako návnada nejvíce osvědčily v minulém roce,“ vysvětluje.
Na Svalbardu odchytává hraboše východoevropské. Jedná se o zavlečený druh. „Dostali se sem v minulém století ruskými loděmi, byli přivezeni asi v kopicích sena, které sloužilo jako pícnina,“ doplňuje Marek Brož.
Hraboš je mezi mezihostitelem tasemničky, která ve svém finálním hostiteli polární lišce může být člověku nebezpečná. Když totiž liška infikuje svým trusem například vodu v potoce a člověk se z něj napije, tasemnice se dostane do jeho zažívacího traktu. Pak vytvoří cysty v játrech, které jsou pro člověka nebezpečné.
Všechny hraboše, které chytí, si vědci musí na základně v městečku Longyearbyen také vypitvat. „Když hraboše ulovíme a hned se nedostaneme k pitvě, tak ho musíme skladovat v chladu. Máme vyhraněnou speciální lednici na vzorky. Jsou tam například v mrazáku i vzorky ze zimy, které nám lidé nosí, protože už ví, že je pitváme a sledujeme,“ popisuje Marek Brož.
Parazita může najít ve střevech hraboše a známky jeho přítomnosti by viděl také na játrech. „Potom ještě prozkoumám mozek. Zde sledujeme na přítomnost toxoplazmy, velmi známého parazita, který je nebezpečný například pro těhotné ženy,“ dodává.
Čeští vědci na Svalbardu zkoumají také parazity u ryb a paryb a kromě jiných ptáků také rybáka dlouhoocasého, který jako jeden z mála přelétá z Arktidy až na Antarktidy. Botanici sledují například rostliny, které začínají osidlovat čerstvě odledněná území po ústupu ledovce, nebo se zabývají tím, jak se projevuje omezení lovu býložravých savců a ptáků na úbytku některých rostlin v tundře.
Související
-
Uklízet a vařit musí studenti i uznávaní vědci. Na výzkumné stanici panuje režim
Mají budíček, společné jídlo i večerku. Režim jako na dětském táboře dodržují vědci z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity na souostroví Špicberky v Arktidě.
-
Z ledového oceánu vědci sami loví ryby, pak je pitvají a nakonec i snědí
Vypadají jako malé bílé nitě, přitom nám můžou provrtat stěnu žaludku. I takoví parazité se objevují v mořských rybách. Zkoumají je vědci z Jihočeské univerzity.
-
Statisíce českých semen luštěnin, obilovin i zeleniny leží hluboko pod zemí ve zmrzlé Arktidě
V mínus osmnácti stupních, několik metrů pod zemí v daleké Arktidě je přes 400 tisíc českých semen. Leží v Globálním úložišti semen. To se skrývá na souostroví Svalbard.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
