Proč na univerzitách bují antisemitismus a brzy začne Chanuka

Antisemitismus na univerzitách

„Není tajemstvím, že zejména na západních kampusech přibývá verbálních, ale i fyzických útoků na studenty i profesory židovského původu nebo vyznání a mnohdy se tak děje za pasivního přihlížení vedení těchto institucí. Jsme velmi rozhořčeni, že se podobné projevy začínají objevovat i na našich vysokých školách.“

To jsou slova dopisu, který adresovali v listopadu někteří čeští akademici vedení vysokých škol u nás. Apelovali v něm především na to, aby univerzitní instituce bránily šíření nenávisti. V Šalomu jsme hovořili s jednou z autorek dopisu, religionistkou Věrou Tydlitátovou z Katedry blízkovýchodních studií Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

S jakým přijetím u vedení českých vysokých škol se dopis setkal? „Samotnou mě překvapilo, že to mělo velký ohlas, velice rychle se to rozšířilo, reakce byly výrazně pozitivní. Prakticky jsem se nesetkala s žádnou negativní reakcí, ale je možné, že někdo nesouhlasil a takoví lidé se mi neozývali,“ říká Tydlitátová.

Čím to vlastně je, že právě univerzitní prostředí se tak rychle a tak snadno stalo místem k šíření nenávisti?

„K tomu přispívají hlavně ty kampusy, kde se lidé snadno dostávají do kontaktu. Mají sdílené kulturní prostředí, jsou to vzdělaní mladí lidé, kteří mají rozhled, cestují. A oni jsou jako všichni mladí lidé plní ideálů. Já si dokonce myslím, že mezi těmi lidmi, kteří šíří nenávist, je hodně těch, kteří vlastně nejsou zlí. Ale je to směsice idealismu, pak takového toho kosmopolitního přenosu módy, která se šíří, a samozřejmě určitých výběrových informací,“ vysvětluje Tydlitátová.

Změnil dopis českých akademiků atmosféru na našich univerzitách?  O problémech se šířením nenávisti na univerzitách se mluví hlavně v souvislosti se Spojenými státy. Jak to vypadá v západních zemích v Evropě? A jaký vliv má na mladé lidi na Západě protikapitalistická a protiimperialistická rétorika?

Poslechněte si celý rozhovor s religionistkou Věrou Tydlitátovou ze Západočeské univerzity v Plzni.

Podpořte Izrael na Václavském náměstí

V Praze se už konalo několik akcí, které vyjadřovaly podporu Izraeli v aktuálním konfliktu s Hamásem a varovaly před nebezpečím antisemitismu. Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém nyní chystá další shromáždění. To proběhne v neděli 10. prosince od 16 hodin na Václavském náměstí. Proč je vlastně třeba takové akce pořádat? Na to se Terezie Jirásková zeptala jejího dramaturga a ředitele Památníku ticha Pavla Štingla.

AKTUALIZACE (5. 12. 2023): ORGANIZÁTOŘI ODKLÁDAJÍ SHROMÁŽDĚNÍ, KTERÉ SE MĚLO KONAT V NEDĚLI 10. PROSINCE, NA JINÝ TERMÍN.

„Památník ticha má ve svém základu to, že bojuje proti antisemitismu. Já jsem vždycky opatrný, aby se srovnával holokaust a současná válka. Nicméně ideologizované násilí je něco, o čem je třeba hovořit. Proto vítáme, že ICEJ svolává na Václavské náměstí toto shromáždění, protože o těch věcech je potřeba mluvit,“ říká Pavel Štingl a doplňuje, že je velmi důležité mluvit o tom, co to opravdu znamená hrdinství i antihrdinství:

„Je potřeba hovořit o tom, jak strašně komplikované je, když se najednou někdo začne ohánět lidskými právy, a přitom tím obhajuje pachatele doslova trestných činů. V tom našem světě dneska základní pojmy dostávají trochu demagogické významy a jediná šance, jak je uvést na pravou míru, je o nich veřejně hovořit a zvát k tomu co nejvíce lidí, kteří jsou ochotni tomu naslouchat,“ vysvětluje Štingl.

A jaká konkrétní témata na shromáždění zazní? Poslechněte si celý rozhovor Terezie Jiráskové s ředitelem Památníku ticha Pavlem Štiglem.

Svátek Chanuka přeje hravosti a vynalézavosti

Mezi nejznámější – a také nejradostnější židovské svátky patří bezesporu Chanuka, neboli Svátek světel. Letos začíná už 7. prosince. Stejně jako každý židovský svátek i Chanuku provází celá řada zvyků. Leo Pavlát ve svém příspěvku připomíná jednu z méně známých tradic – totiž vytváření akrostichů.

„Vznikaly ze slov řazených za sebou či do vět, přičemž první nebo poslední písmena každého z nich se spojovala ve slově novém,“ vysvětluje Pavlát.

„Takové slovo se vztahem k svátku Chanuka vzniklo například ze začátečních písmen výroku z biblické Druhé knihy Mojžíšovy. Hebrejská věta oslavující Boží pomoc ,Mi kmocha ba elim Hašem – Kdo je mezi mocnými jako Ty, Bože,‘ vytvořilo v akrostichu slovo Makabi. Toto označení, česky Makabejští, je však jen jiným označením rodu Hasmonejských, kteří ve 2. století před občanským letopočtem svedli vítězný boj s řeckými vetřelci,“ dodává Pavlát.

Za to vlastně Makabejci bojovali? A jaké další akrostichy v souvislosti s Chanukou vznikly?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.