Proč má slunéčko sedmitečné červené krovky a proč v ohrožení začne krvácet?
V České republice žije 84 druhů slunéček. Tento drobný hmyz je velkým pomocníkem zahrádkářů. Za den totiž podle entomologa Oldřicha Nedvěda z Jihočeské univerzity dokáží slunéčka spořádat desítky mšic. „Odhadujeme tak dvacet až čtyřicet kusů za den na jedno slunéčko. To ale stále nestačí, protože mšice se dokáží množit závratnou rychlostí,“ doplňuje.
Užitečné jsou také larvy berušek, i ony se živí mšicemi. Zahrádkáři je ale často z nevědomosti zbytečně likvidují. Vypadají totiž poněkud odpudivě. „Larva slunéčka sedmitečného je takový černo-šedo-modrý červík, centimetr dlouhý, se čtyřmi oranžovými tečkami. Larvy jiných druhů mohou být trnitější,“ říká Oldřich Nedvěd.
Možná jste si také položili otázku, proč má vůbec slunéčko sedmitečné červené krovky s černými tečkami. I na to znají vědci odpověď. Entomolog Oldřich Nedvěd vysvětluje, že červená barva působí jako varování pro predátory. „U nás na katedře zkoumáme sýkory koňadry a jejich reakci na takto červeno-černě zbarvený hmyz. Většinou ho odmítají nebo ozkouší v zobáčku a pak zahodí,“ popisuje. Pokud ale prý vědci natřou slunéčko sedmitečné hnědou temperou, sýkorky se na něj vrhají.
Slunéčko sedmitečné chrání před predátory kromě zbarvení ještě jiná taktika. Když se beruška ocitne v ohrožení, vylučuje žlutou páchnoucí tekutinu. „Slunéčko si nechá prasknout kůži třeba v koleni a tou prasklinou pak vyloučí kapičku krve, která má v sobě obranné látky,“ dodává odborník.
Stále častěji se v Česku setkáváme také s invazními slunéčky východními. Podle Oldřicha Nedvěda jde o křížence několika druhů slunéček neboli super slunéčko.
A odkud se k nám východní slunéčka dostala a kde se vyskytují? Jak je rozeznáme? Mají slunéčka sedmitečná opravdu vždy sedm teček? Proč se říká, že berušky létají do nebe? Jak vysoko dokáží vystoupat? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte v dalším díle pořad Máme rádi zvířata.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
