Při letecké bitvě nad Jindřichohradeckem šlo k zemi asi 19 stíhaček, našla se jediná
Trvala sedm nebo osm minut, přesto patří mezi největší vzdušné souboje, ke kterým došlo nad naším územím. Letecká bitva nad Jindřichohradeckem se odehrála 24. srpna 1944. Střet amerických a německých letounů mohli lidé nad svými hlavami sledovat krátce po poledni.
Minutou ticha a květinami položenými k hrobům a pamětním deskám si členové jindřichohradeckého Klubu historie letectví pravidelně připomínají ty, kteří jeden ze vzdušných soubojů druhé světové války nepřežili
„24. srpna 1944 v 7.20 hodin odstartovalo 400 amerických letounů za doprovodu dalších stíhačů směr letiště v Pardubicích a chemická rafinerie v Kolíně. Bombardovali tyto cíle v Protektorátu a mezitím ještě provedli výbornou klamnou akci, kdy odvedli stranou německé stíhače. Když se ale Američané vraceli od Pardubic, Němci pochopili svoji chybu, doplnili pohonné hmoty a střelivo, vrátili se a v prostoru nad Jindřichohradeckem došlo k velké bitvě,“ připomíná člen Klubu historie letectví a historik muzea Jindřichohradecka Vladislav Burian.
K zemi šly čtyři americké bombardéry a asi patnáct německých stíhaček. Jeden ze sestřelených německých letounů se podařilo v roce 2011 objevit v rybníce u Otína u Jindřichova Hradce. Stal se základem nové expozice Muzea Jindřichohradecka.
Šlo o unikátní nález, další podobné už ředitel muzea Jaroslav Pikal neočekává. „Zřejmě se z celé letecké bitvy zachovalo v zemi pouze jedno jediné letadlo, a to jsme vykopali u Otína. Faktem je, že Němci v posledních letech války trpěli nedostatkem nejrůznějšího materiálu, proto velmi pečlivě sbírali všechna sestřelená letadla, takže na místě dopadu se prostě nacházely jen drobné součástky,“ říká.
Bitva měla i jednu civilní oběť, Sofii Böhmovou v Číměři. Ta se do obce přestěhovala z Vídně kvůli obavám z náletů. Zemřela pod hořícími vraty svého statku, kam se vracela pro doklady.
„Když jsme tady měli 90. letech přeživší členy osádky amerického letounu, vzali jsme je jednou na hřbitov, kde je dodnes kovový kříž. Oni poklekli, fakt brečeli, modlili se a omlouvali se té ženě, že nechtěli nikdy zabít civilní oběť, že válka byla voják proti vojákovi,“ dodává Vladislav Burian.
Související
-
Kolaborantům namalovali na záda hákové kříže a vozili je městem, popisuje historik konec války
Do oblasti, kterou dle dohod osvobozovala Rudá armáda, spadal na konci druhé světové války Jindřichův Hradec. K samotnému vstupu osvobozeneckých armád došlo 9. května 1945.
-
Pronásledovali německou stíhačku a stálo je to život. Sestřelené piloty připomíná pomník u Boršova
Když se u Boršova nad Vltavou vydáte od řeky přes hradiště nahoru, dorazíte k soše bytosti, která drží v náruči motýla, a pomníku se jmény William Preddy a Raymond Reuter.
-
V lese nedaleko Budějovic našli pod jehličím trosky stíhačky
Drobné kousíčky vypadají jako stará kůra nebo něco, co do lesa přirozeně patří. Ale není tomu tak. Nedaleko Plané u Českých Budějovic se ještě mnoho let po konci dr...
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Fico kopíruje ruské narativy, není neutrální. Šance na mírové rozhovory na Slovensku je nízká, říká expert
-
Zelenskyj se opřel do Fica. Obvinil ho z otevření druhé energetické fronty na pokyn Putina
-
Putin se Ázerbájdžánu omluvil za ‚tragický incident‘ letadla, který se odehrál v ruském vzdušném prostoru
-
‚Vytáhněte všechny ven.‘ Jihokorejský prezident povolil armádě při vyhlášení stanného práva střílet
