Pořiďte si Talmud do kapsy, přispějte na Chanukovou aukci a moravské kořeny Alexandera Liebreicha

Komiksový Talmud

Studovat Talmud je jako přijít do místnosti plné diskutujících rabínů a přisednout si k jejich stolu, píše se v úvodu čerstvě vydané knihy Talmud do kapsy. Její autoři Pavlína Šulcová a David Kakalík nabízejí možnost přisednout k věhlasným učencům i těm, kteří se dnes v posvátných textech judaismu příliš neorientují. Jednak hlavní hrdiny Talmudu představují a také zábavnou, kreslenou formou vyprávějí 20 základních rabínských příběhů. Podrobnosti nám prozrazuje už přímo autorka libreta Pavlína Šulcová.

„Tahle knížka je výsledkem mého téměř ročního pobytu ve Stockholmu, v institutu Paideia, kam jsem jela s tím, že se trochu dovzdělám a budu mít příležitost studovat nějaké židovské texty. Jela jsem tam trošku s myšlenkou, že by nějaká knížka z toho vzniknout mohla. Mám už za sebou ve spolupráci s ilustrátorem Kakalíkem několik komiksů na různá židovská témata s cílem přiblížit je lidem, kteří si myslí, že to je něco těžkého, že tomu nerozumí. Snažím se jim ukázat, že je to pravý opak, že to může být i zábavná věc a člověk se něco při tom naučí,“ říká Šulcová.

Podle čeho vybírala právě těch 20 rabínských příběhů, které v knize jsou? „Je to asi nějaká moje osobní preference, texty, na které jsem narazila, texty, které mi přišly zajímavé nebo něčím třeba zábavné, kuriózní. Ta rabínská literatura není nutně jenom zákonodárná, v příbězích se objevují různá moudra, je na tom sympatické, že se ukazuje, že rabíni mají smysl pro zdravý rozum, smysl pro humor a často je to i vlastně ukázka nějakého kreativního psaní nebo imaginace,“ dodává Šulcová.

Talmud vznikal zhruba od 1. do 6. století našeho letopočtu. Čím je podle Šulcové aktuální i dnes? Poslechněte si celý rozhovor.

Fond Marty Choděrové pomáhá znevýhodněným dětem

1. prosince startuje další dobročinná Chanuková aukce. Ta chce získanými finančními prostředky podpořit zdravotně nebo sociálně znevýhodněné děti z širší židovské komunity. Pořádá ji Fond Marty Choděrové a poběží až do 16. prosince. Aukce navíc neproběhne fyzicky, ale virtuálně, a to na sociální síti Facebook. A do 28. listopadu je ještě možnost do ní něco nabídnout. Více už prozrazuje Daniela Brůhová. Natáčela s členkou komise fondu Terezou Kotlárikovou.

„Draží se různé umělecké předměty, draží se poukázky na služby, masáž, pedikúra, manikúra, komentované prohlídky. A potom tam máme také několik zajímavých knižních titulů,“ říká Kotláriková.

Jak předměty do aukce fond získává? „Od dárců, kteří jsou různě napojení na židovskou komunitu. Sami je většinou oslovujeme a lidi jsou většinou velmi vstřícní a velmi rádi na podporu dětí předměty do dražby věnují,“ dodává Kotláriková.

Jak Fond Marty Choděrové vznikl? Jak internetová aukce probíhá? A jaké děti dostanou výtěžek akce? Poslechněte si celý rozhovor s Terezou Kotlárikovou.

Moravské kořeny světového dirigenta Liebreicha

Přední světový dirigent Alexander Liebreich je rodák z Řezna. Spolupracuje s významnými orchestry a sólisty a patří k evropské špičce. Ačkoliv jsou jeho spolupráce rozkročené až do Jižní Koreje, v poslední dekádě se více soustředí také na tuzemsko a zejména Moravu. Pojí ho k ní totiž rodinné kořeny. Nedávno je v Brně rozplétal a poslechla si to také Martina Pouchlá.

Alexandrův dědeček Alfred se narodil v Brně v roce 1902. „Byl židovského původu, nicméně za manželku si vzal katoličku, která pocházela z Ústí nad Labem,“ vzpomíná Liebreich. „Kvůli svému původu byl pak během druhé světové války Alfred poslán do pracovního lágru v Kaslu v Německu. A poté, co tam strávil tři nebo čtyři roky, ho propustili a vzápětí po něm Němci chtěli, aby nastoupil do německé armády za Němce,“ dodává Liebreich.

Dědečkovi se nicméně podařilo schovat a přežil. Na konci války čelil otázce, zda zůstat v Československu nebo odejít do Německa, což nakonec kvůli rodné Němčině a Benešovým dekretům udělal. O svém původu pak v rodině příliš nemluvil.

Jak se o svých brněnských kořenech Liebreich dozvídal? A co ho pojí s budovou, kde byla podepsaná mnichovská dohoda?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.