Alena|Dobrý večer všem. Já jsem pracovala jako mzdová účetní, je to fakt hodně vypjatá práce, musíte znát zákony, pojištění, daně, pořád nějaká školení, už jsem z toho byla docela unavená a tak jsem požádala o zvýšení platu a ředitel mi nejen nepřidal, ale dokonce mi "upravil" prémie tak, že jsem brala ještě trošku míň. Jenže já pořád otravovala, až mne nakonec propustili. Když se to dozvěděli z jiné firmy, přišli k nám domů a nabídli mi tu stejnou práci, ptali se mne, jaký jsem měla plat a nabídli mi, když to vezmu, tak dvojnásobný plat. Nevěřila jsem tomu, ale vzala jsem to, byla to pravda a vydržela jsem tam až do důchodu a musím říct, že jsem si hodně polepšila a vylepšila jsem si i důchod.
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČÉR P.REDAKTORKO A POSL.N.L.ZA DŘÍVĚJŠÍ ERY JSEM SI V PRÁCI NIKDY O PENÍZE NEŘEKL,NA TO BYLY NORMY A JAKO ZEDNÍCI JSME VŠICHNI BRALI STÉJNĚ.JINÉ TO BYLO NA FUŠKÁCH,TAM JSME SI STANOVILI CENU A PODLE TÉ JSME INKASOVALI PENÍZE.DNESKA JE TO TAK ŽE CENU ZÁKAZNÍKŮM URČUJÍ JÁ,JE TO VLASTNĚ DOHODOU.HORŠI JE TO NĚKDY S LIDIMA KTEŘÍ CHCOU U MĚ DĚLAT.,NEJPRVE SE PTAJI KOLIK PLATÍM,ANIŽ BY MĚ UKÁZALI CO UMÍ.NAKONEC MUSITE ZAPLATIT AJI TĚM,PROTOŽE JE MÁLO LIDI NA PRÁCU.ZDRAVÍM JANIČKU Z JIRKOVA,MILENKU Z PODĚBRAD,MIRKA Z Č.LÍPY.FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Jana|Zdravím všechny linkaře. Jsem zvědavá, co tady dnes uslyším. Jen si, prosím, nestěžujme. Ono vyšší plat by chtěl každý, to je jasné. Jenže, někteří lidé nejsou soudní. Jak jsem to pozorovala - dnes jsem už v důchodu, v našich zeměpisných šířkách je zvykem nadávat na šéfy, tak nějak bokem, ale do očí mu to málokdo řekne. Jedna věc je chtít vyšší mzdu, ale druhá věc je na to mít - vzdělání, schopnosti, prostě co se v tom povolání žádá. Budu mluvit o sobě. Tak za prvé jsem si s šéfem nikdy netykala. Určitý odstup se mi vyplatil, i když to někdy mohlo vypadat "divně". To vykání má své výhody, ani on si tolik nedovolil a možná mu to vadilo. Možná čekal, že nabídnu tykání, ale do důchodu jsem to vydržela. Na své pracovní pozici jsem jednou za šéfem zašla s tím, že začnu studovat, tedy zvýším si kvalifikaci. Jestli mě podpoří. Byl překvapen, protože to znamenalo další 2 roky VŠ studia, do čehož se nikomu nechtělo. Ani jemu. Složila jsem státnice a výsledkem byla 13. platová skupina, což byl vyšší plat než jeho. Asi 2x mi to řekl. Ale vykali jsme si, dala jsem mu najevo, že to je zasloužené, že může studovat i on. To byla moje "obhajoba". Jednat asertivně ano, ale i tohle má své meze. Nevím, jestli jako důchodkyně mohu někomu radit, ale podle mého nejdříve já musím něco umět a nabídnout navíc a pak mohu žádat o vyšší plat. Je to o určité dávce sebevědomí, to není jen o tom, kecat někde u piva, ale něco dokázat a hlavně přesvědčit. Nakonec nebylo špatné vědět, že z celého pracovního kolektivu jsem v té době měla nejvyšší plat já. A to se nechlubím, ale takové je dnešní téma. Všechny linkaře bez jmenovaných výjimek zdraví posluchačka Jana.
maruškaD|Milá noční linko, určitě chci vyšš důchod.maruškaD
Otoman Zlinski|Žádat o zvýšení platu není umění, natož schopností asertivity. Je to motázka pouze a jedině kvality vykonávané práce. Jinými slovy řečeno, nejdříve je třeba ukázat a dokátat, co umím a pak teprve řvát o peníze. A řvát o ně můžu až tehdy, když je rozpoznatelné, že tu práci vykonávám kvalitněji než okjolí.
Ladislav z Olomouce|Zdravím linkaře ty permanentní i ty sváteční, kteří jak pozoruji se dostávají více do pozornosti při výběru koho spojit na telefon. Protože jsem už 13 let v důchodu, tak už podobnou proceduru nepamatuji. Vím, že jsme každoročně procházeli hodnocením a podle toho se pak přidávalo. Říká se líná huba - holé neštěstí a to při tomto hodnocení mělo velký vliv. Já jsem měl velký handykep, tím, že jsem nebyl ve straně a to jsem nemohl nijak ovlivnit. Jako THP mě do strany nechtěli a já jsem zase cítil povinnost zabezpečit rodinu s třemi dětmi, kde jsem byl vydělávajícím jen já. Mám určité morální zásady a nikdy bych se nešel doprošovat zvýšení platu, byť jsem patřil v tom období, jak říkají klasici, mezi ty co milují a trpí ( milují peníze a trpí jejich nedostatkem). Nehrotil jsem to tak, abych, když jsem byl výmluvnější, získal nějakou výhodu před kolegy - nestraníky. Proto "zvýšení platu ve výplatě" by mě moc nepomohlo, tak jsem konzumoval jiné výhody, které zaměstnavatel nabízel jako výhodnou půjčku na byt, příspěvek na penzijní pojištění a ke spoření na pojistku.
Naučilo mě to žít bez toho, že Teď už roky v důchodu nemám takové nároky a když mi něco zbyde z důchodu, tak mám vždy v rodině někoho, komu můžu finančně pomoci. Krásnou dobrou noc a ranní pohodové vstávání do možná slunečního dne přeje všem bdícím Ladislav z Olomouce
franz|práce mi byla a je celoživotním koníčkem, stále v stejném oboru, pokud jsem měl pochybnosti o profesionalitě " spolupracovníků a vedení " , práskl jsem do bot a nic neřešil , nabídek jsem měl stále a jedna lukrativnější než druhá , jakmile byla možnost, okamžitě jsem šel na vlastní živnost a vše bylo dle mých představ , zdraví z chaloupky pod lesem v bílých karpatech pan franz, holt jak říkával můj pan otec, buť si svým pánem a nečekej na milodary, holt jak si kdo ustele, tak si i lehne, lehá ....je mi upřímně líto těch, kteří se potýkali a potýkají s problémy, které jste paní ing nastínila
