Počet obyvatel v Jihočeském kraji se zvýšil, žije tu i více seniorů

Lidí v kraji sice přibylo, ale ne všude. Jsou totiž lokality, kde naopak obyvatel ubývá. Patří k nim hlavně příhraniční oblasti, zejména na Šumavě. Na to dlouhodobě upozorňuje i třeba i předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Jiří Hůlka. Podle něj je příčinou úbytek pracovních příležitostí v regionu.

„Zmizel sklářský průmysl, dřevozpracující průmysl, ale i potravinářský průmysl. Mizí však i možnost obživy v zemědělství a zejména v lese. Pro ilustraci náš místní podnik Vojenské lesy a statky Horní Planá, který pracoval do roku 1991 v lesích pozdějšího národního parku, zaměstnával přes 800 lidí. Dnes jich zaměstnává 176. Oproti tomu Národní park je schopen zaměstnat pouhých deset lidí. Zbytku bylo přislíbeno, že se uživí turismem. Ochrana krajiny, národní park a na údržbu krajiny se měnící zemědělství již svou podstatou nabízejí minimum pracovních příležitostí ve srovnání s minulými obdobími,“ dodal Hůlka.

Lidé se také přesouvají mezi velkými a menšími městy. Podle statistiků například počet obyvatel Českých Budějovic klesl ze zhruba 97 tisíc na 94 tisíc lidí.

„Počet obyvatel krajského města se během deseti let snížil, zatímco do obcí v okolí tohoto centra se občané stěhovali a jejich počet mnohdy až zdvojnásobil,“ říká Dana Špilauerová z českobudějovické správy Statistického úřadu s tím, že výrazně se rozrostly například obce Litvínovice nebo Srubec.

„Je do důsledek tzv. suburbanizace, kdy se obyvatelé velkých center stěhují do obcí v nejbližším okolí. Je tím jakoby spojen život ve venkovském prostředí a přitom zajištěna snadná dostupnost do zaměstnání, do škol, za kulturou nebo za sportovním vyžitím ve velkém centru,“ dodala Špilauerová.

Konkrétně ve Srubci se počet obyvatel zvedl z necelé tisícovky na více než devatenáct set. Obec pak má starosti navíc, říká starostka Srubce Zuzana Vyhnálková: „Problém byl se školkou. Podařilo se nám postavit ještě jednu školku a můžeme tak uspokojit 58 dětí. Ale stejně to nestačí. Samozřejmě jsou plné autobusy a každý by rád, aby jezdily podle něho, takže jsou dohady. Teď jsme předělávali jízdní řád a myslela jsem si, že se to povedlo, ale podle některých ohlasů ne. Přidání autobusu je zase o penězích. Místní hromadná doprava nás už nyní stojí skoro milion korun.“

Jihočeši také stárnou: I to je jeden z trendů posledního desetiletí. „Tento údaj získáváme porovnáváním dvou základních věkových skupin – děti do 15 let a obyvatelé ve věku 65 let a starší. Doposud dětská složka populace početně převyšovala počet seniorů, avšak v určitém momentě nastal zlom a dnes, což sčítání prokázalo, početně senioři převyšují děti do 15 let. Zatímco počet seniorů se během deseti let zvýšil o 16 tisíc, počet dětí do 15 let se snížil o 10,5 tisíce,“ doplnila Dana Špilauerová z českobudějovické správy Statistického úřadu

Na 100 seniorů tak připadá 92 dětí v kraji. Největší převaha seniorů nad dětmi je pak na Blatensku a Milevsku.

A jak jsme na tom se vzděláním? Každý desátý Jihočech už má vysokou školu. Počet lidí s úplným středním nebo vyšším vzděláním představuje v Jihočeském kraji téměř třetinu obyvatel.