Páteční Noční Linka: Poutě a poutní místa - mají význam i dnes?

24. červen 2022
Noční linka
Moderátorka Zora Ježková|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Navštívili jste někdy nějaké poutní místo? Vydali jste se někdy na poutní cestu, nebo znáte někoho, kdo pouť absolvoval? Co taková cesta dala vašemu životu, vaší duši? 

Poutě v minulosti i dnes vedle své zábavní varianty představovaly a představují významný náboženský rituál. V křesťanské tradici lidé putovali k hrobům mučedníků a do Svaté země, Jeruzaléma. V islámské tradici je poutním místem Mekka, kterou by měl aspoň jednou za život každý navštívit.
Na mnoha místech se dnes tradiční pouťové tradice obnovují, lidé se schází u místních kostelů nebo putují k významným studánkám. A putuje se i napříč Evropou, není výjimkou, že čeští poutníci vyrazí pěšky třeba až do Itálie. K nejoblíbenějším poutním místům v Evropě dnes patří Řím a stále také Santiago de Compostela, místo, které do objevu Ameriky platilo za zeměpisný konec světa, odkud už začínalo jen moře a oceán. V naší zemi patřila a dodnes patří k nejoblíbenějším místům Praha, a to především chrám sv. Víta.

Marta|Já bych jen chtěla podotknout, že každý máme nějaký cíl své pouti. Někteří volající trochu odsuzovali to Santiago, že je to v cizině, že je to taková spíše atrakce. Ale nikdy nevíte, co poutníka vede na takovou cestu a když to někdo jde čtrnáct dní, tak asi potřebuje smazat nějakou životní situaci a asi by mu třeba nestačilo zajít si jen kolem Brna na jeden den. Nezlobte se, ale musela jsem to napsat. Dobrou noc.
Dana z Břeclavi|Přeji hezký večer. Nějaká poutní místa jsem navštívila, jako třeba Velehrad, taky jsem byla v Izraeli, v Římě, ve Vatikánu. Ale chtěla bych jen napsat, že pro mne je zážitkem, zajít si jen tak do kostela, když cítím potřebu najít si takovou tu chvilku "jen pro sebe". Nechodím úplně pravidelně, hlavně jsem se tam nedostala, když byl covid, ale stane se mi třeba, že jdu okolo a najednou mi tak něco řekne: zastav se na tu svoji chvilku. A tak vejdu, sednu a tiše si přemýšlím, nepozoruju okolí, jen si to tak "užívám". To je ta moje pouť.
Alena|Dobrý večer všem. Moje neteř byla před dvěma lety pěšky v Santiagu de Compostela, šla tu pouť čtrnáct dní a říkala nám, že to bylo něco nadpozemského, má i ten certifikát, co tam dostala, překvapilo mne to u ní, to jí bylo 27 let a není nějak nápadně nábožensky založená. Jen si to prostě chtěla dokázat projít pro svůj pocit uspokojení. Dovezla mi magnetku, mám ji na ledničce a je to pro mne takový "malý poklad", já to trochu více prožívám. A taky mám tady na stolku vedle postele takový přívěsek do auta, je to takový malý růženec, to mi taky přivezla, ale zatím jsem ho do auta nepověsila, chci ho mít tady doma, občas si ho prohlížím, jako třeba teď, když je toto téma. Já jsem byla na zájezdě na Montseratu a přivezla jsem si odtud sošku Černé Madony, to je pro mne velmi důležitá věc. No a jak jsem už psala někdy dříve, vrcholem pro mne bylo, když jsme potkali v Římě úplně náhodně papeže Jana Pavla II. při cestě přes náměstí do kostela, to byl zážitek na celý život. Jsem taky velmi ráda, že jsem měla možnost navštívit Izrael, to je opravdu historie, suvenýry odtud jsou pro celou naši rodinu vlastně "posvátné".
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČER P.ZORKO A POSL.N.L.V R. 1959 JSEM NAVŠTÍVIL POUTNÍ MÍSTO ŘÍP BYLO TO MOC KRÁSNÉ,OD TÉ DOBY JSEM TAM NEBYL ŠKODA.JEŠTĚ JEDNOU VÁS ZDRAVÍ FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Dobromila Atalovičová|ZDRAVIM VAS MILA ZORKO A VSECHNY U NAS V ORECHOVE V MOJEM MLADI BYLA POUT U PEREGLINJA JE VZDALENE OD ORECHOVA PRUVOD VERICICH S HDBOU KNEZEM CHODILY TAM PESKY NA POUTI SE PRODAVALY ROZNE VECI LIZATKA TRUMPETY ATD VEDLE SE NACHAZI STUDANKA ZDRAVA VODA NEVIM JELI TRADICE ZACHOVANA ZIJI UZ DELSI DOBU NA SLOVENSKU VSE DOBRE ZDAR A SILU DOBROMILA POZDRAV ORECHOV VALASSKO SOLOSNICA
autor: Zora Ježková

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.