Páteční Noční linka: Kontrolujeme děti dostatečně, nebo naopak až moc?

02636021.jpeg

Mají dnes děti školou povinné dost svobody, když je můžeme kontrolovat téměř na každém kroku? Je dobře, že máme možnost svým ratolestem zavolat téměř kdykoliv, že díky chytrým aplikacím v telefonech sledujeme, kde právě jsou, co naposledy hledali na internetu, co si kupovali v obchodě, pokud už mají platební kartu?

Jaký máte názor na to, že rodiče vozí autem do školy nejen prvňáky, ale třeba i třeťáky? Že prarodiče pravidelně vyzvedávají po konci vyučování i dvanáctiletá vnoučata? Že s dětmi někdo neustále je, ať už je to rodič, prarodič, družinářka, trenér, paní na hlídání nebo paní, se kterou děti píšou domácí úkoly?

Nikdo z nás nezažil takové dětství jako současná generace. Nikdo z nás nebyl neustále pod dohledem kvůli mobilním telefonům a internetu. Přesto bychom se ukousali strachy, pokud by nám naše ratolesti nedali esemeskou vědět, jestli už sedí v lavici.

Doba je jiná, ne snad horší, ne snad lepší, ale prostě jiná. Před třiceti lety byla ostuda, když někdo ještě ve třetí třídě chodil do družiny. Dnes mnohdy i starší děti jezdí do školy a ze školy v doprovodu rodičů, vznikají speciální taxislužby, které zajistí přesun školáků na kroužek a speciální školy na doučování nebo psaní úkolů.

Častým argumentem je, že na děti čeká v dnešní době mnohem víc nástrah, nebezpečí a že nejsou tak samostatné. Co si myslíte vy?