Páteční Noční linka: To je moje rodina

15. květen 2020

Noční linka

Moderátorka Zora Ježková|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Jak velká je vaše rodina? Koho za svoji rodinu považujete? Jsou to jenom ti lidé, se kterými jste propojeni rodinnými vazbami? Nebo věříte v širší velkou rodinu lidí, kteří ani nemusejí být spojeni pokrevním poutem? Je pro vás rodina důležitá? A jak se žije bez ní?

Od roku 1992 je 15. květen je Mezinárodním dnem rodiny. Rodina tvoří důležitou součást života každého z nás. V prostředí rodiny se dělíme o své radosti, ale také o bolesti, jsme schopni lépe překonávat životní překážky. V rodině dozrávají představy mladého člověka o životě a formuje se základní žebříček hodnot. Rodina je také školou lidskosti - učíme se v ní vzájemné lásce, úctě a službě slabším. A možná mnohým z vás dal osud takový úděl, že žijete bez rodiny… Ale určitě v sobě nosíte alespoň tu rodinu, do které jste se narodili a hlavně - všichni jsme členy jedné velké lidské rodiny… Podoby dnešní rodiny jsou různé, ale stále by rodina měla zůstávat místem, odkud vycházíme a kam se vracíme. Zaslouží si velkou pozornost nejen svých členů, ale i ze strany státu a to zvlášť v dnešní době, kdy se společnost stále více individualizuje. A proto se té vaší rodině pojďme společně věnovat v našem takřka posluchačsky rodinném kruhu na vlnách Noční linky.

Iveta|Když jsem byla malá, měli jsme ještě velkou rodinu, ale moji rodiče byli oba jedináčci a já s manželem bohužel nemáme děti, takže prakticky nemáme nikoho. I s tím se ale člověk musí naučit žít a já bych řekla, že jsem veselá a družná, i když jen se samými cizími lidmi. Ale stalo se nám, že já byla na operaci a bylo to zrovna v červenci a byly prázdniny, přivezli mne z nemocnice a všichni moji známí, komu jsme zavolali, nebyli doma, většinou někde byli na dovolené, podotýkám, že manžel je postižený a neumí sám nakoupit. A tak jsme vlastně týden nejedli, protože jsme si to nemohli nijak zajistit, já jsem nemohla z domu a on to neumí. Pak už přátelé přijeli, tak to šlo. Takže i takto se člověk musí naučit žít a neztrácet hlavu. Jedna naše souseda řekla, že ona není posluhovačka, pak už nemáte moc odvahu. Asi to nepochopí ten, kdo má kolem sebe všelijaké příbuzné, ale pokaždé to taky není dáno. Dobrou noc všem.

Pavel|Dobrý večer Zorko, Vám i všem posluchačům. Patřím ke skupině, která neměla štěstí co se týká rodiny do které jsem se narodil , otec byl celoživotní alkoholik , což se na mě podepsalo navěky, ačkoli jsem ho miloval , v dospělosti jsem pochopil , že to bylo jednostranné, nezajímali jsme ho jako rodina, měl své kamarády a svuj alkohol....... tátu jsem tedy hledal u cizích , což si myslím, že je jedna z nejhorších věcí co člověka může co se týká rodinných vztahů potkat. Mamka tím celý život trpěla a i to odnesla na zdraví....... Dnes mám svou vlastní rodinu , vážím si každé chvíle strávené s ní. Mám skvělého syna , který mi to všechno vynahrazuje a snad i já jemu . Nikdy nedám dopustit ,aby zažil co já ... Kdysi se říkalo , že rodina je základ státu , myslím si to i dnes. Přeju všem hezkou noc

Iveta|Zdravím Vás paní Zorko a všechny Nespavce. Jednou se mne zeptaly děti, co bych si přála pod stromeček, a protože mám velkou rodinu, řekla jsem, že bych chtěla fotku, kde by byli všichni. Ať udělají třeba koláž, nebo se nechají vyfotit dohromady, to mi bylo jedno. Jaké bylo moje překvapení, když jsem našla pod stromečkem perokresbu, kde bylo vypodobněno všech 23 členů rodiny. Upozorňuji, že obrázek obsahuje podobu mých děti, jejich partnerů, vnoučat a moji. Autorem obrázku je jeden ze synů. Obrázek visí u mne v obýváku a mám z něj velikou radost. Přeji dobrou noc.

autor: zos