Ovce kamerunské jsou nenáročná zvířata a dobré útěkářky
Kamerunské ovce mají svůj původ, jak už napovídá jejich jméno, v Kamerunu. Afričané je chovají jako zdroj mléka, masa a kůže už tisíce let. Tyto ovce patří do skupiny západoafrických plemen, které se vyznačují vodorovným držením uší.
Dalším znakem je černý jazyk a zbarvení srsti. Existují dvě barevné varianty – srnčí, tedy hnědá s černým pálením, nebo bílo-černá. „Občas se ale narodí i černé jehňátko,“ dodává chovatelka ovcí kamerunských Martina Jestřábová z Chrastin na Písecku.
Výhodou tohoto ovčího plemene je, že zvířata nemají vlnu a nemusí se tedy stříhat. Jejich srst jen líná. Ovečky jsou bezrohé. Beran má rohy zatočené jako například muflon a přes zimu se pyšní charakteristickou hřívou na prsou.
Protože v Kamerunu jsou nižší denní a noční teploty, ovce se dobře v našem klimatickém pásmu adaptovaly. „Jsou otužilé a zůstávají venku celoročně,“ potvrzuje jejich odolnost chovatelka.
Zvířata jsou nenáročná, i co se týče stravy. Základem zůstává v létě pastva a v zimě seno. Jídelníček může zpestřit chleba a oves.
Ovce můžou rodit jehňata dvakrát do roka. Výhodou je, že se dají dobře ochočit. „Berani nebývají agresivní, což je taky jejich velké plus,“ říká Martina Jestřábová.
Čtěte také
Výška kamerunských ovcí se pohybuje mezi padesáti a sedmdesáti centimetry. I když patří k menším plemenům, jejich výběh musí mít vyšší plot. „Když chtějí nebo se dostanou do stresu, tak dokáží vysoko skákat nebo proskočit mezi provázky elektrického ohradníku. V tomhle jsou dobré útěkářky,“ líčí chovatelka.
Ovce patří mezí stádová zvířata. Ve své domovině žijí až v tisícihlavých stádech. Proto se chovatelům nedoporučuje držet ovce jednotlivě, ale minimálně ve dvojici nebo trojici. Samotná kamerunka žije v depresi a kvůli stresu může dokonce i uhynout.
Setkání s chovatelkou kamerunských ovcí nabízí magazín Máme rádi zvířata. Dále pořad přináší rozhovor s veterinářkou Lucií Míkovou o rozšíření tlustého střeva u koček a prozradí, jak můžou raci zabránit teroristickému útoku.
Související
-
Lamy vás poplivou, když budete mít na očích brýle. Dokáží tak odehnat i divočáky
Lamám se někdy přezdívá bezhrbí velbloudi. Patří do stejné skupiny sudokopytníků a jsou také nenáročné a vytrvalé. Člověk si lamu krotkou ochočil už před pěti tisíci lety.
-
Vestfálské nosné slepice vám dají přes 220 vajíček za rok, přitom jsou nenáročné
Vestfálské nosné slepice se u nás téměř nechovají, jsou k vidění spíše v Německu. Na jihu Čech ale přece jenom jednoho chovatele najdete – Karla Jedličku z Drahotěšic.
-
Přeštické černostrakaté prase se dá rozmazlit, pak za vámi běhá jako pes
Rodina Jedličkových z Drahotěšic na Českobudějovicku propadla chovu přeštických černostrakatých prasat. Jedná se o původní plemeno, které vzniklo v západních Čechách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
