Lamy vás poplivou, když budete mít na očích brýle. Dokáží tak odehnat i divočáky

Lamy krotké chová u Slověnického mlýna Michal Doktor

Lamám se někdy přezdívá bezhrbí velbloudi. Patří do stejné skupiny sudokopytníků jako velbloudi a jsou stejně jako oni nenáročné a vytrvalé. Jejich domovinou je Jižní Amerika. Člověk si lamu krotkou ochočil už před pěti tisíci lety.

Tato zvířata jsou nejenom krásná, ale i užitečná. Michal Doktor jich u Slověnického mlýna na Českobudějovicku chová celkem pět – Jozífka, Jozefínu, Karla Eduarda, Ráchel a Rebeku.

Jozífka a Jozefínu zachránil tím, že je odvezl od původního majitele. „Jozefína byla vyhublá mnohočetnými porody, teď už je na ní radost pohledět. Zesílila, je březí a snad se jí tentokrát podaří o mládě i starat,“ říká.

Lamy se páří hned 24 hodin po porodu. Jakmile samice porodí, okamžitě startuje ovulace. Zajímavostí je, že může ovlivnit délku březosti v rozsahu jednoho měsíce. „Je to tím, že pocházejí z vysokohorského prostředí, kde se počasí mění ráz na ráz. Lamy se podle toho zařídí. Běžně jsou březí dvanáct měsíců,“ vysvětluje chovatel.

Své mládě kojí lama do šesti až sedmi měsíců, do roka ho vodí a učí lamí dovednosti. Pět lam žije u Slověnického mlýna celoročně na pastvinách. „Jednoznačně jim to prospívá. Samozřejmě musí mít přístřešek, místo, kde není průvan. Dokáží si užít dešťovou sprchu i prachovou lázeň. Mrazy zvládají bez problémů,“ dodává Michal Doktor.

Pečivo a laskominy nedostávají

Hlavní potravou zvířat je tráva a v zimě seno. Potom ještě dostávají cukerné řízky, oves, jablka a mrkev. Žádné pečivo a laskominy v jejich ohradě nenajdete, protože to podle Michala Doktora vede k tloušťce a zdravotním potížím.

Tato krásná zvířata s hlubokýma očima a dlouhými řasami jsou velmi čistotná. Trus najdete v na pastvině jen na jednom místě.

Plivání je u lam projevem obrany a zastrašování. Zvířata ho používají jako jeden z prostředků k udržení hierarchie ve stádě. Březí samice se tímto způsobem brání i novému páření.

Lamy ale obvykle nikdy neplivou ani po zvířatech, ani po lidech. Pokud ovšem nemáte na očích brýle, ve kterých se zrcadlí jejich obraz. V něm vidí další lamu, kterou považují za vetřelce a ihned začnou sbírat v tlamě sliny, aby na vás plivly.

Přeštické černostrakaté prase se dá rozmazlit, pak za vámi běhá jako pes

Rodina Jedličkových z Drahotěšic na Českobudějovicku chová přeštická černostrakatá prasata

Rodina Jedličkových z Drahotěšic na Českobudějovicku propadla chovu přeštických černostrakatých prasat. Jedná se o původní plemeno, které vzniklo v západních Čechách v podhorské oblasti Přešticka, Domažlicka a Klatovska.

Zajímavou zkušenost má Michal Doktor s divokými prasaty. „Do loňského roku jsme měli problém s divokými prasaty, která nám poškozovala oplocení. Jakmile je lamy uviděly, rozběhly se k nim a poplivaly je. Divočáci si potom odklonili svoje trasy od našeho areálu,“ vzpomíná.

Lamí vlna patří k nejkvalitnějším přírodním materiálům na světě. Snadno se zpracovává, protože není mastná a vlákna můžou být velmi dlouhá. Zvířata se stříhají jednou za dva roky. Kromě oděvů se ze srsti vyrábějí například pytle nebo provazy.

Rozhovor s chovatelem lam krotkých přináší magazín Máme rádi zvířata. Dále se rozebírá téma očkování králíků a připomíná objev jihočeských vědců, který pomohl rozlišit pravý kaviár od náhražky.

autor: Jitka Cibulová Vokatá|zdroj: Český rozhlas

Související