Bublák štěkavý je holub, který dokáže dokonale napodobit psa a může být i dobrou chůvou
Toto holubí plemeno pochází z Orientu. V Čechách zatím není příliš chovatelů, kteří by se chovu bubláků štěkavých věnovali, ale na jihu Čech jednoho najdete – Bedřicha Autratu ze Soběslavi.
Protože jeho štěkavým holubům bylo v době návštěvy redaktorky Jitky Cibulové Vokaté jen několik měsíců, neštěkali. „Ještě jim to moc nejde,“ konstatoval jejich chovatel, „jsou to pozdní holoubátka. Potom ale budou štěkat jako pes.“
Holoubátka byla také hodně vyplašená, protože návštěva jim vlezla až do voliéry. Podle Bedřicha Autraty chov bubláků štěkavých v České republice teprve začíná. Zemí původu tohoto holubího plemene je Turecko a Arábie.
Bublání se zdokonaluje až ke štěkotu
Na první pohled připomínají obyčejné holuby, které vídáme ve městech. „Známe divokého holuba a od toho se všechno odvíjí. Tihle se nijak nezdokonalují v kresbě nebo v postavení, šlo hlavně o jejich hlasový projev,“ dodává chovatel.
Na otázku, jak se dá holub naučit štěkat, Bedřich Autrata se smíchem odpovídá: „To ví Bůh, a nebo lidé v Turecku.“
Bubláci mají typický projev – bublání. Vybírají se ti holubi, jejichž bublání připomíná štěkot. V tom se potom podle chovatele zdokonalují.
Holandské zakrslé chocholaté slepice musí před výstavou ke kadeřníkovi

Chochol na hlavě místo typického hřebínku je hlavní okrasou holandských zakrslých slepic. Už v roce 1657 zachytil tato zvířata na svých obrazech holandský malíř J. Monkhorst.
Na chov jsou nenároční. Množí se dobře a holubáři je často používají i jako chůvy. „Hlavně u krátkozobých plemen, které mají problémy s krmením mláďat. Buďto se přehodí holoubata nebo vajíčka,“ popisuje Bedřich Autrata.
Bubláci mají ve voliéře budku, kam samička nanosí větvičky, a tak připraví hnízdo. Pak naklade vajíčka, ze kterých se po třech týdnech vylíhnou mláďata. Hlavní potravou je pšenice a takzvaná kulatina, tedy hrách, peluška nebo kukuřice.
Bubláci štěkaví se u nás zatím ještě nevystavují, neexistuje ani jejich vzorník. „Proto jsou pro holubáře, kteří je v Čechách chovají, zatím jen zpestřením chovu,“ uzavírá Bedřich Autrata.
O holubech, kteří dokáží štěkat, byla řeč v magazínu Máme rádi zvířata. Dále se pořad věnuje kočce, která má nemocné ledviny, a tropickým muškám, které díky objevu jihočeských vědců můžou v budoucnu prodloužit lidem život.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.