Okrouhlý bok a ňadra dmoucí… Jak se během staletí měnila móda
Citace z pohádky českého génia Járy da Cimrmana Dlouhý, Široký a Krátkozraký otevírá pořad, ve kterém nás odbornice na historickou módu Kateřina Cichrová provede hned několika staletími a styly.
Móda i ideál krásy se totiž stále mění a to, co bylo včera považované za přitažlivé, je dnes už nežádoucí. „Móda šla v dějinách ruku v ruce s vládnoucími uměleckými styly,“ připomíná Kateřina Cichrová.
Od doby gotiky, kdy museli být krásní lidé subtilní a štíhlí, přes uvolněnou renesanci s návratem k antice až po kypré zdobné baroko… Nestačíme žasnout, co všechno na sebe lidé navlékli, aby byli – řečeno současným slovníkem – „in“.
V touze po krásném vzhledu mučily ženy (a dokonce i pánové) své tělo korzety, dámy si nanášely na tváře jedovatá líčidla nebo vysedávaly na slunci, aby jejich vlasy získaly kýženou blond barvu. Jindy se zase děvčátkům pokládaly na hruď těžké kovové desky kvůli plochému poprsí, jež bylo svého času v módě.
Nepochopitelnými pravidly se řídila dobová cudnost: zatímco odhalit na veřejnosti paži nebo nožku bylo u dam nepředstavitelné, dekolty směly být víc než hluboké.
Zlatovláska z Cimrmanovy pohádky litovala, že je „bledá jako smrt a vychrtlá jak chrt“. Až si poslechnete záznam pořadu Hany Soukupové, zjistíte, že i taková princezna by v některých časech platila za krasavici.
Jen vousaté dámy nebyly v kurzu nikdy, a tak je dobře, že se nakonec podařilo vrátit Zlatovlásce její bývalou krásu…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka