V padesáti má prý celou kariéru před sebou. Paralympionik Miroslav Motejzík chce závodit, dokud to půjde
V kategorii extrémních závodů absolvoval snad všechno, co se absolvovat dá. Ať už jde třeba o vyhlášeného IronMana nebo triatlonové mistrovství světa XTerra. Strakonický rodák Miroslav Motejzík ovšem závodí s hendikepem, konkrétně s podkolenní protézou. Nedávno se vrátil ze své první paralympiády, na které se zapsal v parabiatlonu a běžeckém lyžování.
„Největším zážitkem z celé paralympiády pro mě bylo, když jsme byli v českém kotli na tribuně při sprint biatlonu, kde Carina vyhrála a Simča byla třetí. Bylo to neskutečné, neskutečné emoce, neskutečný zážitek. Na to se nedá zapomenout,“ říká.
Sledoval třeba i výkony českých parahokejistů. Sám kdysi dostal nabídku zapojit se do týmu, krátce poté, co po autonehodě přišel o levou nohu pod kolenem.
Nakonec ale zvolil individuální disciplíny. „Říkal jsem si, že když jsem se třicet let věnoval kolektivnímu sportu, což byl fotbal, tak teď vyzkouším individuální. Proto jsem šel do triatlonu a pak se to posunulo k běžkám,“ vysvětluje.
Trasér Alexandr Paťava, který na paralympiádě vedl zmíněnou Carinu Edlingerovou a učil střelbu také Simonu Bubeníčkovou, o něm řekl, že je mu sice padesát, ale celou kariéru má před sebou.
Miroslav Motejzík to bere s nadhledem. „Když začnete dělat biatlon ve 49 letech, tak v padesáti děláte dětské chyby a ta kariéra jakoby začíná. Já nevím, co bude. Mám artrózu obou kyčlí, ale prostě budu bojovat, dokud to půjde. Chci sportovat, dokud budu moct chodit. Nejvíc mě motivují lidé, kterým je sedmdesát a jezdí na kole a na běžkách. To je mým cílem. Na jakou úroveň to bude stačit, to se uvidí,“ komentuje.
Celý rozhovor s paralympionikem Miroslavem Motejzíkem si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
