Hlasy jihočeských zvonů: kostel sv. Petra a Pavla v Pohoří u Mirovic na Písecku
Mezi dominanty Pohoří u Mirovic na Písecku patří původně gotický kostel svatého Petra a Pavla, který má po přestavbě z první poloviny 18. století současnou barokní podobu. Ve velké hranolové věži se ve třetím patře nachází dubová zvonová stolice se dvěma historickými zvony.
Velký renesanční zvon Svatý Petr zní v hlavním nárazovém tónu dis1, má průměr 128,7 centimetrů a váží přibližně 1200 kilogramů. Roku 1556 ho ulil Brikcí v Praze na Novém Městě.
Na plášti zvonu je velký kruhový reliéf zobrazující Zvěstování Panně Marii vytvořený podle dřevořezu Albrechta Dürera.
Na protější straně je český darovací nápis:
LÉTA 1556 TENTO ZVON SLIT JEST K ZÁDUŠÍ S(VATÉH)O PETRA V POHOŘÍ NÁKLADEM UROZENÉHO PÁNA VÁCLAVA BĚŠÍNA Z BĚŠIN A NA BĚLČICÍCH A UROZENÉ PANÍ ŽOFIE BĚŠÍNOVÝ Z BŘÍZY, MANŽELKY JEHO, TÉŽ I VŠÍ OSADY POHORSKÝ SKRZE BRIKCÍHO ZVONAŘE V PRAZE
Zvon je dále ozdoben reliéfy svatého Petra, svatého Václava a erby obou donátorů – tedy Václava Běšína z Běšin a Žofie Běšínové z Břízy.
Výzdobu doplňuje nápis vycházející ze 150. žalmu:
HOSPODINE, CHVALTEŽ TĚ VŠECKA DÍLA TVÁ
A SVATÍ TVOJI DOBROŘEČTE TOBĚ,
CHVALTE PÁNA NA CIMBÁLECH DOBŘE ZVUČNÝCH,
CHVALTE JEHO NA CIMBÁLECH PLESÁNÍ PLNÝCH,
CHVALTE BOHA V DUCHU A PRAVDĚ
Soubor zvonů v Pohoří není kompletní, v první světové válce byl totiž rekvírován prostřední zvon o průměru 80 centimetrů ulitý roku 1725 klatovským zvonařem Janem Pricqueyem.
Mohutný hlas velkého Brikcího zvonu je tedy dnes doplněn o oktávu výše položeným hlasem zvonu malého zasvěceného čtyřem evangelistům.
Zvon Čtyř evangelistů zní v hlavním tónu dis2, má průměr 73,2 centimetrů a váží přibližně 285 kilogramů. V poslední čtvrtině 15. století ho podle kampanologa Radka Lungy ulil neznámý jihočeský zvonař.
Nahoře na zvonu je český nápis, který obsahuje fragment datace a prozrazuje zasvěcení zvonu čtyřem evangelistům.
Na přípravě cyklu Hlasy Jihočeských zvonů se podílí kampanolog Radek Lunga, mistr zvuku Marek Svoboda a redaktor Jan Kopřiva.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
