Křepelka japonská vám ročně dá 300 až 320 kropenatých vajíček. Ta jsou sice menší, ale velmi zdravá
Křepelka japonská je malá, ale šikovná. Pochází – jak napovídá její druhové jméno – z Japonska. V Čechách se ale tento nejmenší druh drůbeže už také zabydlel. V domácích chovech jsou křepelky oblíbené hlavně díky vajíčkům. Ta jsou totiž považována za lék už přes 300 let. Štěpánka Zubová z Adamova na Českobudějovicku chová křepelky japonské především pro radost.
„Jsou to takoví prckové. Spousta lidí je chová třeba v paneláku na balkoně, aby měli domácí vajíčka. Výhodou je, že křepelky nenadělají takový hluk jako slepice,“ říká Štěpánka Zubová, která doma v Adamově chová desítky křepelek.
Za péči se křepelka japonská odvděčí skoro každý den vajíčkem, někdy dokáže snést i dvě denně. Uvádí se, že snáší 300 až 320 vajec ročně.
Křepelčí vajíčka jsou kropenatá a vynikají svou chutí a složením. „Oproti slepičím vejcím, která jsou větší, obsahují až pětkrát víc vitamínů, mají více železa, draslíku a fosforu, jsou lépe stravitelná a vhodná i pro alergiky. Vajíčka od křepelek jsou zdravější než ta slepičí,“ připomíná Štěpánka Zubová.
Pro dobrou snůšku je podle ní důležité hlavně světlo. „Křepelky potřebují až 16 hodin světla denně, aby dobře snášely. My je přes zimu necháváme odpočinout, nepotřebujeme mít stroje na vajíčka, chceme, aby jely ve svém režimu. Zároveň jsou hodně háklivé na čistotu, na podmínky, nemůžou být v bahně, nejlepší je, aby měly pořád sucho,“ popisuje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
