Na kroužkování puštíků si ornitolog bere helmu. Sova bránící mláďata je velmi agresivní, vysvětluje
Puštíkům bělavým se v květnu postupně líhnou mláďata. Díky záchranným programům se těmto kriticky ohroženým sovám dobře daří na Šumavě. Ochranáři jim od devadesátých let nabízí hnízdní budky jako náhradu za dutiny stromů, kterých je v přírodě málo.
„Puštík bělavý je původně pralesní druh, takže hnízdní budky se umisťují do fragmentů přirozených porostů ve výšce kolem deseti metrů. Budky jsou opravdu prostorné, protože puštík bělavý je naše druhá největší sova. Půdorys dna je přibližně 60 na 60 centimetrů a výška budky kolem jednoho metru,“ popisuje ornitolog šumavského národního parku Aleš Vondrka.
Puštík bělavý byl na Šumavě začátkem 20. století vyhuben. V osmdesátých letech se pak začal opět v lesích opět objevovat v souvislosti s reintrodukčním programem na bavorské straně Šumavy. Po vzniku Národního parku Šumava se připojila i česká strana, která vypustila asi 250 puštíků.
„Původně se puštík bělavý nejvíce vyskytoval v trojúhelníku Vimperk – Volary – Stožec, kde byly přirozené pralesní porosty. A v této oblasti i v roce 1998 poprvé novodobě zahnízdil. Od této doby u nás hnízdí pravidelně,“ říká ornitolog.
Čtěte také
Na Šumavě podle něj nyní žije zhruba 90 párů puštíků bělavých. „Jednoznačně je to výsledek aktivní podpory druhu. Populace narostla díky ponechávání značné části porostu samovývoji, čímž se obnovuje přirozená struktura lesa i nabídka hnízdních příležitostí, ale nedílnou součástí samozřejmě je i umělé navyšování počtu míst k hnízdění pomocí budek,“ komentuje.
Pokud je v přírodě dostatek potravy, vyvede puštík ročně čtyři až pět mláďat. Ornitologové sledují obsazenost budek a mláďata kroužkují. To ale není úplně lehký úkol. „Při kroužkování je zapotřebí mít helmu a pevné oblečení, protože drápy sovy jsou hodně ostré. Puštík bělavý je velice agresivní v době hnízdění. Když samice brání svoje mláďata, je schopna člověka fyzicky napadnout a nebojí se kontaktu,“ vysvětluje Aleš Vondrka.
Jak dlouhý bude život puštíka, záleží podle něj do značné míry na štěstí. „Jsou častou obětí srážek s automobilem nebo poranění elektrickým proudem, máme registrovány i případy zástřelu. Pokud ale má štěstí, může se jistě dožít třeba patnácti let,“ uzavírá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
