Marie Kršková autenticky zachytila život na Blatech. Milovaný kraj jí pomáhal čelit nepřízním osudu
Bošilec na Českobudějovicku je malá obec ležící na okraji Třeboňské pánve, známá svou lidovou architekturou a také kostelem svatého Martina. Ten ukrývá jednu z nejzajímavějších památek v regionu – barokní kazatelnu ve tvaru ryby, symbolu křesťanství i rybníkářského kraje. Právě v Bošilci prožila část dětství spisovatelka Marie Kršková, rozená Šerá, která se později stala jednou z nejvýraznějších vypravěček blatského kraje.
Marie Kršková se narodila roku 1894 v nedalekém Ševětíně a většinu života působila jako učitelka na vesnických školách. Každodenní kontakt s místními lidmi, jejich řečí i humorem ji přivedl ke sbírání folkloru a psaní povídek z národopisné oblasti Blat.
Osobní život paní učitelky Krškové nebyl příliš šťastný. Manžel i starší syn brzy zemřeli a Marie se celý život starala o mladšího postiženého syna.
Byla však velmi statečná a všem nepřízním osudu čelila optimismem, čerpaným z milovaného rodného kraje. Když jí bylo nejhůř, myslela na Blaťáky, kteří se nikdy do svých bolestí nezavrtávali, ale snažili se zachovat si čistou a veselou mysl.
Už od roku 1941 publikovala příběhy, které vycházely v denním tisku a později v souborném vydání Blatské rozprávky. Mnohé texty vyprávěla také v českobudějovickém rozhlase. Její tvorba je dodnes ceněna pro autentické zachycení života na Blatech a schopnost vystihnout svéráz místních vypravěčů.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
