Nerovné podmínky v Evropské unii a stále menší zisk. Agrárníci varují, že to povede k dalšímu úbytku zemědělců

„Všechny vysoké náklady z roku 2022 se nám promítnou do roku 2023. My vůbec nevíme, jak ten rok dopadne,“ říká předseda představenstva zemědělského družstva Pluhův Žďár na Jindřichohradecku Karel Bednář.

Podobné obavy má mnoho zemědělců. Potvrdil to i prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. „Dneska sklidíme produkci, do které jsme investovali poměrně vysoké náklady na podzim 2022, ať už se bavíme o minerálních hnojivech, jejichž cena narostla pěti až sedminásobně, nebo o pohonných hmotách, kde byla cena historicky nejvyšší. A pokud by teď zemědělci prodávali za nižší ceny, mnoho z nich se dostane do velké ztráty,“ upozorňuje.

Na trhy východních zemí Evropské unie se dostala pšenice z Ukrajiny, která snižuje výkupní cenu. Zemědělec Karel Bednář poukazuje i na problém s její kvalitou. „Evropská unie vůbec neví, kde to obilí skončilo, kolik se ho dovezlo. To kdybychom udělali my, že bychom něco nevěděli, tak třeba nedostaneme ty dotace,“ podotýká.

Čtěte také

Hrdějovická keramička propouští všechny zaměstnance. Má málo zakázek a vysoké náklady na energie

Nízká cena obilí může znamenat pro české zemědělce konec činnosti. „Pokud půjde o výpadek v řádech statisíců, takové ty střední podniky si s tím ještě poradí, ale u menších zemědělců to bude obrovský problém,“ myslí si Jan Doležal.

„To potom znamená i ohrožení pro obyvatele. Buď tady bude něco, čemu nemůžeme stoprocentně věřit, nebo dojde k tomu, že to, čemu můžeme věřit, to, co produkují čeští zemědělci, bude možná muset být použito někde v bioplynových stanicích, protože se to ani nevyplatí zemědělcům uvádět na trh. Možná se někteří rozhodnou už nezasít, i na to je potřeba myslet, i tady vidím velké ohrožení,“ dodává.

Podle Jana Doležala je nutné stanovit jasná pravidla a kontrolní systém dovozu zemědělských komodit, a ochránit tak místní producenty.