Nejhezčí styl sečení kosou připomíná tanec

21. říjen 2014

Sečení kosu zvládne i 12letý kluk. Důkazem toho je Miroslav Šobr z Tažovic na Strakonicku, který je držitelem několika hned ocenění.

„Není nic hezčího, než si na půl šestou ráno vyběhnout na louku, síct, pak si dát za zpěvu ptáků kafe a snídani, tráva voní, začíná poletovat první hmyzí drobotina, je to zkrátka nádhera,“ říká Miroslav Šobr. Při pravidelném tréninku je sekáč schopen posíct 100m2 za 4–5 minut. Ruční sečení jako takové prožívá dneska boom, koná se několik republikových i evropských soutěží.

Koupit dobrou kosu je problém

Kosa vždy bývala považovaným pomocníkem. Hospodář měl max. 1–2 na celý život. Kosy, které se našly po našich předcích na půdách, se používají dodnes a nutno dodat, že byly velmi kvalitní. Dnešní závodníci v kosení používají náčiní z Rakouska a Itálie. „Jakmile je špatná ocel, my říkáme plechová kosa, s tím se síct nedá, maximálně kopřivy,“ říká Miroslav Šobr.

Ocel kosy musí být tvrdá a zároveň pružná. Stlouká se tlakem za studena na co nejmenší ostří. Klepe se na babkách. Je k němu potřeba klepací kladívko, které se většinou najde na půdě, nebo se vyrábí z per automobilů či vagónů. Naklepání kosy je lepší přenechat zkušenějším.

Sečení kosou

Jeden brousek nestačí…

„Máme dva brousky, jeden kamenný, tvrdý, na dotažení vyklepaného ostří. Tím se lehce přebrušuje v prvních minutách sečení. Když už máme víc posečeno, používáme hrubší brousek, například z břidlice nebo pískovce. U pasu má sekáč toulec s vodou, ve kterém má brousek schovaný, musí být neustále mokrý. Bez toho nenabrousíme,“ popisuje postup broušení kosy Miroslav Šobr.

Dnes se seče ve stylu „thai-či“ – s hlubokým dýcháním, pozvolnými pohyby, kolébáním ze strany na stranu. Když je potřeba síct rychle, seče se běžným stylem – člověk je mírně nakloněný, pravou nohu předkročenou, postupnými krůčky postupuje pomalu dopředu s rotačními pohyby. „Koho nebolí kolena, může je do sečení zapojit, to je pak takový pěkný, taneční krok, kdy člověk jde do kolen, celý se pootočí, vrací se zpátky zase přes kolena, to je asi nejhezčí sečení.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.