Nedělní Noční linka: Výuka dějin 20. století jinak

5. září 2021
Noční linka
Noční linku moderuje z budějovického studia Romana Lehmannová|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Je třeba změnit způsob výuky? Má nový projekt ministerstva školství smysl? Je dobré začínat úpravami výuky dějepisu? Moderních dějin? Měli by se školáci učit spíše jasně daná fakta, nebo nad konkrétními událostmi, informacemi sami přemýšlet? Co by se mělo ve školách změnit? Co naopak podle vás fungovalo dříve lépe než dnes?

Začal nový školní rok a s ním i pilotní projekt ministerstva školství Dějepis+. Místo biflování historických dat čeká děti badatelská výuka. Žáci by tak měli dostat prostor na vlastní aktivitu a poznávání.

Příkladem můžou být čeští četníci v terezínském ghettu – školáci si nejprve přečtou vzpomínky pamětníků a pak budou sami přemýšlet nad tím, do jaké míry byli četníci spoluviníky utrpení vězňů. Výsledkem by mělo být to, že jednoznačná odpověď není a historie může být z různých pohledů pokaždé jiná.

Projektu předcházely letní školy pro učitele a pokračovat budou i setkávání vyučujících během školního roku tak, aby si mohli předávat své zkušenosti.

Do projektu se přihlásilo na 300 základních škol z celé České republiky. Během dvou let by si upravenou výuku moderních dějin měli vyzkoušet žáci na každé desáté škole u nás. Pokud se proměny osvědčí, počítá ministerstvo s tím, že by se taková výuka rozšířila do všech škol, a v podobných inovacích bude pokračovat i v jiných oborech.

Boženka|Co to je? Přednáška co si mají děti myslet o minulosti ?
Alena|Dobrý večer všem. Já osobně si myslím, že všichni by měli znát základní data z našeho dějepisu, ostatně se to doplňuje i v křížovkách. Například by mohli znát jak bitvu na Bílé hoře, tak třeba Zlatou bulu sicilskou, příchod Cyrila a Metoděje na Moravu, kde je hora Říp a kdy byla I. a II. světová válka. Docela mne štve, když se něco v televizi ptají mladých lidí, třeba co to je 17. listopad, to by snad mohli vědět, to není tak daleká minulost, ale ti jsou z toho vyvalení, ale že ví, co je Harry Potter, tak to nám asi moc kultury nepřinese. Takže asi tak z mé strany. Přeji všem dobrou noc a jdu poslouchat.
Otoman Zlinski|Další revoličmí projekt, a lá Inkluze seňority Valachové, je odstartován. Tentokrát to ale vypadá, že zatím co na jedné škole se bude přednášet, že Stalin byl masový vrah, tak na vedlejší škole bude Stalin prezentován jako naprostý humanista a spasitel světa. O tom všem budou přemýšlet 12ti letí filosofové a následně o tom budou s vyučujícím diskutovat. A aby toho nebylo málo, tak nebude známkovat učitel žáka, ale žák učitele. A bude známkovat podle toho, co o Stalinovi říká taťka a mamka. Škola a rodina má rozvíjet zejména logické myělení a buďte si jisti, že nenajdete ani špetku logiky tam, kde nevíte, kdo má pravdu a tedy, co je pravda. To je zásadní rozdíl od třeba matematiky, kde pravdivost musíte i dokázat. No a protože matematika je strašákem nejen pro většinu studentstva, ale i Ministerstva školství, proto se tam raději věnují "modrním dějinám". V době, kdy nikoli "co Čech to muzikant", ale "co čČech to spisovatel", je to přece tak pohodlné.
autor: Romana Lehmannová

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.