Národní park Šumava začne s obcemi řešit připomínky k návrhu nové zonace

Na dalších 27 procentech se bude zasahovat jen minimálně, a toto území by se následně mohlo převést právě do zóny přírodní. Na 45 procentech lesů a luk se bude zasahovat a hospodařit. Zbytek připadá na obce a na jejich rozvoj.

Takzvaná zóna kulturní krajiny v návrhu zonace zaujímá necelé jedno procento z území národního parku. „Představuje hlavně všechna sídla, která vytvářejí prostorově propojitelný celek, kopíruje zastavěná území a zastavitelné plochy zahrnuté do už schválených plánů. Zde mají obce možnost se rozvíjet dle platných územních plánů. To je hlavní prostor pro rozvoj obcí a má zvláštní režim,“ vysvětluje mluvčí parku Jan Dvořák.

Právě zóna kulturní krajiny teď asi bude nejvíc připomínkovaná za strany obcí. „Park deklaruje, že do zóny kulturní se budou zanášet sídla, sídelní útvary a plochy, které jsou součástí územních plánů. Tak toto se na Borových Ladech určitě nestalo, těch nesrovnalostí, které jsem našla, je poměrně hodně a jsou zásadní,“ říká starostka Borových Lad Jan Hrazánková.

Podle ní v zóně kulturní například není zahrnut hřbitov na Knížecích Pláních, ale i některé trvale obydlené části obce. „Máme schválený platný územní plán, ke kterému se správa národního parku vyjadřovala, dala nám souhlasné stanovisko a pak jsem tyto plochy našla v zóně soustředěné péče,“ dodává.

Obydlené části vypadly z takzvané kulturní krajiny i v katastru Srní. „Obec Srní má několik částí, kde jsou jednotlivé objekty, a tam se musíte postarat o to, aby lidé neměli problémy se k těm objektům vůbec dostat. Týká se to poměrně dost chalup,“ připomíná zastupitel Václav Veselý.

Umělá výsadba stromů na Šumavě není podle správců parku potřeba

• Upravit
• Smazat

Na Šumavě se postupně zalesňují holiny po orkánu Kyrill. Podle správy národního parku si příroda pomáhá sama a ve vyšších polohách není vůbec potřeba a ani efektivní stromky uměle vysazovat.

Návrh zonace bude připomínkovat i Kvilda. Starosta Václav Vostradovský upozorňuje například na problematiku vodních zdrojů. „Samozřejmě to není jen samotná stavba studny a vodojemu, ale i to vedení, které prochází v kilometrech přes určité území. My chceme mít ošetřeno, že budeme mít možnost oprav a podobně. To všechno věci, které budeme probírat,“ uvádí.

Vedení národního parku teď bude s jednotlivými obcemi o jejich připomínkách jednat.

Co se týče omezení pohybu návštěvníků po území parku, tak to nová zonace neřeší. Určovat ho budou takzvaná klidová území, která bude vyhlašovat ministerstvo životního prostředí jako opatření obecné povahy.