Na únorové obloze poutají pozornost dvě planety – jasná Venuše a také velmi nápadný Jupiter
Na Hromnice o hodinu více. Známá pranostika říká, o kolik se od zimního slunovratu prodloužila doba, kdy slunce zůstává nad obzorem „Opravdu to už i sami vnímáme, že se nestmívá ve čtyři odpoledne a že nevstáváme do úplné tmy. A jak se vzdalujeme od Hromnic, bude to stále lepší,“ komentuje jihočeská astronomka Jana Tichá.
Nejnápadnějšími tělesy večerní únorové oblohy jsou podle ní dvě planety. Večer na západě svítí Venuše jako večernice. „Patnáctého února dosáhne maximální jasnosti z tohoto období viditelnosti. Lidé vždycky volají na hvězdárnu a ptají se, co je ta jasná hvězda, co tak svítí. A my jim musíme říct, že to není hvězda, ale planeta Venuše,“ vypráví Jana Tichá.
O něco méně výrazně, ale také hodně nápadně svítí v únoru i planeta Jupiter. Pozorovatelé ji naleznou po většinu noci kromě rána v souhvězdí Býka.
Po celou noc svítí načervenalý Mars, ale ten už není natolik jasný. Z noční oblohy na čas pomalu mizí Saturn, který je viditelný jenom v první půlce února. A Merkur je možné pozorovat koncem února nízko nad západem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
