Myslivci nosí zvěři do krmelců oves, seno a také řepu

V únoru končí takzvané honcování zajíců a kaňkování lišek, tedy zvířecí námluvy. „Teď nastává doba březosti, matky se budou pomalu připravovat a pak přijdou vrhy,“ říká Pavel Pletka s tím, že malí zajíčci se objeví už koncem února a liščí mláďata koncem března.

Raritou zajíců je dvojitá děloha, která zaječce umožní dvojité oplození. V praxi to znamená, že samice má před vrhem mláďat už připravenou a také oplodněnou druhou dělohu.

Honcovat by se měli také divocí králíci, ale ty ve volné přírodě nepotkáme skoro vůbec. „Zdecimovala je myxomatóza a další nemoci, například králičí mor. Někteří myslivci králíky chovají a pak je vypouštějí do volné přírody, ale králíci žijící klasicky v norách už k vidění nejsou,“ vysvětluje Pavel Pletka.

Jeleni shazují paroží, začne jim růst nové

V únoru jeleni shazují paroží. Například na Novohradsku tak můžete na shozené paroží narazit. „Nejdřív začínají shazovat ti nejstarší jeleni. V přírodě bychom mohli najít paroží tam, kde se zvěř zdržuje v noci, jinak ve volné přírodě mimo krmná zařízení je to docela vzácnost, protože hustota jelení zvěře není až tak velká,“ připomíná Pavel Pletka.

Po shození paroží se po třech až pěti dnech místo zacelí a začne růst paroží nové. To trvá 130 až 150 dní. Mladé parohy jsou obalené jemnou kůží, která přivádí potřebné živiny. Nakonec kožní obal odumírá, usychá a postupně se odlupuje. Zvířata se ho zbavují otíráním o větve a kmeny stromů.

Zvěř chce jen to nejlepší seno

Hlavním úkolem myslivců v únoru je krmení zvěře. „Neseme jadrné krmivo, to je oves, a potom objemové krmivo, tedy seno. Nejlepší je seno z první seče a z luk, které nejsou moc vyhnojené, protože o to moc zvěř nestojí. Ideální ještě je, aby bylo sušené ručně, protože všechny zemědělské stroje zhoršují kvalitu sena,“ ukazuje Pavel Pletka.

Dále ještě musí zvěři podle svých slov předložit dužnaté krmivo. „Dnes mám řepu. Je důležité ji nakrájet nožem nebo nasekat mačetou. A po celý rok musí být u krmného zařízení sůl,“ dodává.

Když krmná sezóna skončí, myslivci opraví krmelec, aby byl připravený na další období. „Zároveň se musí všechno vyhrabat, vyčistit a vydezinfikovat nehašeným vápnem,“ uzavírá Pavel Pletka.