Musel pochopit, proč míček létá. Jindřich Růžička je profesionálním vyplétačem tenisových raket
Víte, kdo je stringer? Profesionál, který vyplétá tenisové rakety. Jindřich Růžička ze Zlivi na Českobudějovicku se tomuto řemeslu věnuje čtvrt století. Zúčastnil se mnoha turnajů, teď už se chce zaměřit jen na zápasy, které se hrají v Jihočeském kraji.
Jindřich Růžička si jako stringer nejprve musel získat renomé. „Vždycky přišel kapitán týmu, dal mi vyplést raketu pro sebe. A když zjistil, že to umím, tak mi přinesl patnáct raket,“ vypráví.
Komunikace mezi hráčem a stringerem je velmi důležitá. Jindřich Růžička pokaždé začínal vzájemný rozhovor otázkou. „Ptal jsem se tenisty, co se mu nelíbí na tom současném výpletu a jak by to chtěl změnit,“ říká.
Největší odměnou mu bylo poděkování hráčů. „Byl jsem strašně šťastný, že mě brali, že jsem to uměl. Stringera můžeš dělat tehdy, když pochopíš, proč míček létá. Takhle věta v sobě zahrnuje široký rámec – raketa, výplet, povrch, počasí,“ dodává.
Související
-
Sportovci hráli beach volejbal pro Bazalku. Charitativní turnaj přispěl na pomoc dětem s postižením
Sportovci pomohli českobudějovickému Centru Bazalka. Na charitativním beach volejbalovém turnaji hráli hokejisté, fotbalisté i generální manažer volejbalového klubu.
-
18 titulů v řadě získaly vodní pólistky ze Strakonic. Zkušenosti si předávají z generace na generaci
Strakonické ženy vládnou českému vodnímu pólu. Do sbírky přidaly už osmnáctý titul mistryň republiky v řadě. Navíc si vyzkoušely novou disciplínu v reprezentačních barvách.
-
Na fotbalovém turnaji týmů základních škol poprvé předvedli své umění i žáci malotřídek
Do krajského kola fotbalového turnaje základních škol McDonald's Cup pořadatelé premiérově zapojili i malotřídky. V jihočeském Písku se ve třech kategoriích utkalo 26 týmů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.